Na Slovensku krize přerůstá do otevřeného boje uvnitř vládní koalice, všímá si server Aktuality.sk

Jak píše server Aktuality.sk, předseda vlády naopak Sulíka viní z toho, že se snaží vyvolat předčasné volby a že zavinil smrt tisíců lidí, včetně například novináře Jána Kuciaka. Podle posledních průzkumů je na tom Sulíkova strana lépe než premiérovo hnutí OLANO.

Čtěte také

Petr Holec: Před rokem se česká opozice nadchla Slovenskem. Teď by ji mělo naopak varovat

Ambice Richarda Sulíka ale komplikují vzpomínky na rok 2011, upozorňuje komentátor deníku Postoj. Tehdy poslanci Svobody a Solidarity potopili vládu Ivety Radičové a nepřímo tak způsobili návrat Roberta Fica k moci. Sulík by podle komentátora zřejmě nechtěl stále mít nálepku muže, který rozbíjí pravicové koalice. Proto se snaží najít spojence, podle serveru Aktuality.sk dokonce uvnitř Matovičova hnutí.

Další koaliční partner hnutí Sme rodina Borise Kollára, ale stojí za premiérem, zbývá proto strana Za lidi. Tu ale ochromují vnitřní spory. Její předsedkyně Veronika Remišová nemá poslance pod kontrolou, píše Postoj. Jí samotné navíc zřejmě vyhovuje post ve vládě, kde se stará o investice a rozvoj regionů.

Podle deníku Postoj Sulíkova hra sice vypadá ambiciózně, ale chybí jí koordinace, spojenci a jasný plán dalších kroků. Z vlády navíc politik zatím neodešel. Richard Sulík zůstává osamocen a premiér Matovič, opřený o Borise Kollára, tak zřejmě může být klidnější, uzavírá Postoj.

Protesty v Barmě neutichají

Protesty v Barmě představují prchavý moment naděje. Portálu ZEIT ONLINE to vysvětluje barmská exilová spisovatelka Wendy Law-Yone. Míra vzájemné solidarity může být při současných demonstracích podle ní zárodkem skutečné změny. Mladí Barmánci se například vůbec poprvé veřejně omlouvají rohingským spoluobčanům za masakry, které v muslimských vesnicích vláda napáchala.

Čtěte také

Adam Černý: Junta v Barmě čelí odporu doma i ve světě

Při pohledu na rovnováhu sil uvnitř země by pozorovatel zvenčí mohl cítit spíše skepsi. Armáda zbraně má, demonstranti většinou ne. Vojáci vládnou Barmě bezmála šedesát let a za tu dobu kolem sebe vytvořili dojem neporazitelnosti. Velké části obyvatel určitě vyhovuje status quo a armáda navíc staví na barmském nacionalismu, píše německý deník.

Armáda ale po zatčení opozičních lídrů neví, na koho zacílit další represe. Zbývají tak kolektivní tresty jako masová zatýkání nebo střelba do lidí. S tím ale byli vojáci dosud spíš opatrní. Vědí, že se svět dívá a potřebují si zachovat legitimitu na mezinárodní scéně, domnívá se v rozhovoru barmská spisovatelka. Díky nenásilnému charakteru demonstrací jsou proto dle jejího názoru šance na skutečnou proměnu země větší.

Co  pandemie udělala s překupníky drog? 

Francouzský deník Le Monde zkoumá, jak pandemická situace ovlivňuje drogový trh. Redakce deníku vychází z důvěrné zprávy francouzského úřadu, který boj proti drogové závislosti koordinuje.

Čtěte také

Kriminolog: Obchodovat s lidmi je pro organizovaný zločin výhodnější, drogu totiž prodáte jen jednou

Nástup pandemie a první nouzová opatření loni v březnu trh na okamžik zmrazila, dealeři a větší hráči se ale rychle přizpůsobili. Dealeři se přesunuli k místům, kam je povolené vycházet – například k obchodním domům. Překupníci si navíc pronajímají byty, ve kterých své obchody skrývají.

Zvýšená míra rizika pak mimo jiné přispěla ke zdražení omamných látek. Ceny heroinu a kokainu ve Francii stouply o třetinu, marihuana na některých místech o víc než polovinu.

V podmínkách pandemické nervozity se údajně zvýšila také konkurence mezi pašeráky nebo drogovými kartely. Překupníci a hlídky se ve větší míře ozbrojují. Není to nový trend, pandemie ale nákup zbraní ve světě drog urychlila, píše Le Monde.

Celý přehled tisku, který četli Martina Mašková a Jan Burda najdete v audiozáznamu.