Na proniknutí na čínský trh bylo nejsložitější do té země jezdit a vnímat potenciální partnery, říká šéfka firmy Petrof
Prezidentka firmy Petrof a členka čtvrté generace slavných královéhradeckých stavitelů klavírů Zuzana Ceralová Petrofová převzala rodinný podnik po svém tatínkovi, kterému se ho společně s dalšími příbuznými podařilo po znárodnění a následně revoluci a zbavení se komunistické garnitury složitě získat zpět. (repríza)
Dnes Petrof, který přečkal i ekonomickou krizi, nástroje exportuje do více než 60 zemí světa. Zájemců o hru na piano ale stále ubývá. Proč?
Čtěte také
„Jsme firma, která vyrábí produkt pro radost a pro hobby, když pominu profesionální hráče, kteří se klavírem živí a kterých je minimum. Musíme se na trhu rozdělit s ostatními firmami, které lidem dopřávají zábavu. Digitalizace, počítačové softwary a hry jsou stále více v popředí a čas těch, kteří by rádi hráli na piano, je kratší a kratší. Tedy s tím bojujeme,“ říká a na mysli má přitom i situaci konkurenčních společnosti Yamaha a Steinway and Sons.
S pokorou k Číně
Jednou ze zemí, kam Petrof své nástroje dodává, je i Čína. Jaké bylo, dostat se na tamní trh?
Čtěte také
„Nejsložitější bylo tam jezdit a vnímat, jak reagují čínští potenciální partneři, jaká je tam kultura a lidé, které je potřeba poslouchat. A s pokorou k čínské tradici a k tomu, co Číňané dokázali, se chovat,“ vysvětluje.
„Nejhorší je, když máte Čínu zařazenou jako obrovskou zemi, která produkuje nesmírné množství produktů a značek a všechno je tam levné a špatné. S takovou teorií tam přicházely některé německé firmy a nemyslím, že to bylo dobře,“ dodává
Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím pátečním hostem. Zuzana Ceralová Petrofová mluví i o své rodině a hodnotách, které považuje v životě za nejdůležitější. Dozvíte se mimo jiné také o složitém restitučním procesu rodinné společnosti Petrof.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.