Na případnou finanční krizi je Česko mírně připraveno, věří ekonom Michal Mejstřík

14. září 2018
Michal Mejstřík

V září uplynulo 10 let od pádu americké banky Lehman Brothers, který odstartoval finanční krizi. Reagovaly na ni americké i světové instituce a vlády správně? Jsme dnes na případnou recesi připraveni lépe než v roce 2008?

„Zpětná vazba, která na krizi zafungovala ve Spojených státech, skutečně pomohla... Poučení z krize je mnohem větší než v Evropě,“ uvedl v pořadu Pro a proti Michal Mejstřík, profesor ekonomie z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle něj jsou potenciálním původcem další krize už ne bankovní, ale nebankovní poskytovatelé úvěrů. „Je velmi těžké monitorovat, jak kvalitní je pro běžného občana poskytovatel jeho úvěru... tady určitá míra regulace a transparence má smysl.“

„Právě v oblasti nebankovních poskytovatelů úvěrů vzniká velká skupina těch hráčů, kteří opakují stejné chyby jako v minulosti,“ upozornil expert.

Krize nám přinesla jedno velké poučení: že nesmyslné intervence státu mohou sehrát velmi neblahou roli... Stát se sám silně přičinil o jeden ze spouštěčů této krize.
Michal Mejstřík

Také vysvětlil, že velká chyba celého bankovního systému byla, že se dlouhá léta před rokem 2008 orientoval na krátkodobé, čtvrtletní výsledky, které pak ovlivňovaly odměňování manažerů.

Profesor je prý sám zastáncem evoluční teorie, která tvrdí, že určité krize jsou ozdravné.

„Jsem velice rád, že v Čechách jsme obezřetnější, snižujeme svou míru zadlužení... Centrální banka je lépe připravena... Českou republiku řadím mezi ty země, které jsou mírně připravenější na krizi, než jiné v Evropě,“ shrnul Michal Mejstřík.

Česko by mělo mít svou vlastní ekonomiku, ne být příslušenstvím Západu

Ekonom Pavel Kohout ze společnosti Robot Asset Management souhlasí, že americká odpověď na finanční krizi byla převážně správná. „Naproti tomu Evropa zareagovala se zpožděním, částečně přehnaně a občas i hystericky, zejména důrazem na zavádění regulací.“

„České banky krizi v roce 2008 ustály relativně dobře, protože si svou krizí prošly koncem 90. let. Tou dobou už byly zachráněné, sanované z veřejných peněz a měly zavedené dobré procedury pro schvalování hypoték a úvěrů.“

Kohout připomněl, že čím komplikovanější systém regulací, tím větší pravděpodobnost nedostatků a děr. „Nemůžu říci, jestli jsem pro, nebo proti regulacím, maximálně můžu tvrdit, že jsem pro ty správné. Otázkou je, které to jsou.“

Faktorů, které ke krizi přispěly, bylo více. Legislativa, politika Federálního rezervního sytému, vnitřní politiky jednotlivých bank i sami jejich klienti, kteří si brali hypotéky, aniž by měli na splácení. Vina je kolektivní, od nejvyšších pater až po nejnižší.
Pavel Kohout

„Spojené státy jsou na tom nyní poměrně dobře, podle čísel tam k úvěrové bublině nedochází. Bankovní aktivita je tam umírněná a podíl špatných úvěrů klesá.“

Evropa je ale v obtížnější situaci. „Evropa má hlavně problém, že je více zadlužená než Amerika, mám na mysli bankovní dluhy. Jsme také více závislí na bankovním úvěrování.“

„Česká republika by se měla soustředit na to, aby měla svojí skutečně vlastní ekonomiku a nebyli jsme pouze příslušenstvím německé nebo západoevropské ekonomiky,“ doporučil Pavel Kohout.

Spustit audio

Související