„Myšlenkami jsme stále v lágru,“ říká pamětník holocaustu. Přenáší se stres i na potomky?

28. leden 2021

Vědci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) ověřují, zda se hrůzy holocaustu mohou vepsat do biologické výbavy potomků. Jako první vědecký tým na světě se zaměřují i na vnuky a vnučky přeživších.

Připravila: Martina Pouchlá
Premiéra: 27. 1. 2017

„Lidé v Terezíně umírali na infekční nemoci, žili v nedůstojných podmínkách. To se promítne do psychiky lidí, ať už pozitivně, nebo negativně,“ ohlíží se na vlastní zkušenost někdejší předseda Židovské obce Brno Pavel Fried. I on se stal jedním z respondentů výzkumu.

Čtěte také

Přenesení prožitého stresu na generace přeživších zkoumají vědci z CEITECu Masarykovy univerzity. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor popisuje, že reakce může odpovídat zvýšené citlivosti i rčení o tom, že co člověka nezabije, to ho posílí. Po této reakci pátrá i v biologické výbavě prapotomků.

Nejhorší byla hrůza z transportů. Všichni odjeli a nikdy se neukázali. Řeklo se, že jedou na východ, ale z toho východu se nikdo nevracel. Nikdy odtud nepřišly radostné zprávy. Ti lidé sublimovali, mizeli. A proto největší strach, který tam byl, byl strach z transportu.
Pavel Fried

„U tří generací lidí sledujeme pomocí dotazníků hladinu stresu, případně projev opačný, tedy takzvaný posttraumatický růst. Pořizujeme snímky mozku za pomoci magnetické rezonance a hledáme případné změny na epigenetické úrovni, tedy na úrovni modifikace genetického materiálu. Ve spolupráci s Mendelovým centrem CÉITECu se snažíme objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je epigenetický, anebo naopak sociální přenos,“ popisuje profesor, kterému pomáhají kolegové z oboru psychologie, antropologie i fyziologie.

V myšlenkách jsme stále tam

„My jsme se nikdy úplně nevrátili. Myšlenkami v podvědomí jsme stále v tom lágru. To nejde vymazat,“ upozorňuje Pavel Fried. Výsledky výzkumu můžou pomoci lidem, kteří zažijí podobně intenzivní stres jako on.

Reprízu pořadu Zaostřeno si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Martina Pouchlá , sch
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.