„Myšlenkami jsme stále v lágru,“ říká pamětník holocaustu. Přenáší se stres i na potomky?

28. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský vězeň identifikuje surového dozorce v nacistickém koncentračním táboře Buchenwald

Vědci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) ověřují, zda se hrůzy holocaustu mohou vepsat do biologické výbavy potomků. Jako první vědecký tým na světě se zaměřují i na vnuky a vnučky přeživších.

Připravila: Martina Pouchlá
Premiéra: 27. 1. 2017

„Lidé v Terezíně umírali na infekční nemoci, žili v nedůstojných podmínkách. To se promítne do psychiky lidí, ať už pozitivně, nebo negativně,“ ohlíží se na vlastní zkušenost někdejší předseda Židovské obce Brno Pavel Fried. I on se stal jedním z respondentů výzkumu.

Čtěte také

Přenesení prožitého stresu na generace přeživších zkoumají vědci z CEITECu Masarykovy univerzity. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor popisuje, že reakce může odpovídat zvýšené citlivosti i rčení o tom, že co člověka nezabije, to ho posílí. Po této reakci pátrá i v biologické výbavě prapotomků.

Nejhorší byla hrůza z transportů. Všichni odjeli a nikdy se neukázali. Řeklo se, že jedou na východ, ale z toho východu se nikdo nevracel. Nikdy odtud nepřišly radostné zprávy. Ti lidé sublimovali, mizeli. A proto největší strach, který tam byl, byl strach z transportu.
Pavel Fried

„U tří generací lidí sledujeme pomocí dotazníků hladinu stresu, případně projev opačný, tedy takzvaný posttraumatický růst. Pořizujeme snímky mozku za pomoci magnetické rezonance a hledáme případné změny na epigenetické úrovni, tedy na úrovni modifikace genetického materiálu. Ve spolupráci s Mendelovým centrem CÉITECu se snažíme objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je epigenetický, anebo naopak sociální přenos,“ popisuje profesor, kterému pomáhají kolegové z oboru psychologie, antropologie i fyziologie.

V myšlenkách jsme stále tam

„My jsme se nikdy úplně nevrátili. Myšlenkami v podvědomí jsme stále v tom lágru. To nejde vymazat,“ upozorňuje Pavel Fried. Výsledky výzkumu můžou pomoci lidem, kteří zažijí podobně intenzivní stres jako on.

Reprízu pořadu Zaostřeno si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Martina Pouchlá , sch
Spustit audio

Související