Mumie egyptského koťátka
Radiologickým zkoumáním mumifikovaného egyptského kotěte se podařilo odhalit, jakým způsobem vznikaly oběti určené kočičí bohyni Bastet.
V období mezi rokem 332 a 30 před naším letopočtem staří Egypťané intenzivně mumifikovali kočky. Zdomácnělé šelmy určené k mumifikaci se chovaly v okolí chrámů. Jejich mumie lidé kupovali a přinášeli do chrámů jako oběti bohyni Bastet, která se zobrazovala v podobě lvice a později kočky. Kočičí mumie z tohoto období byly tak hojné, že Britové je v 19. století přiváželi na lodích do Anglie, kde je rozdrtili a využívali jako hnojivo. Popularita kočičích obětin způsobila, že egyptští balzamovači ve velké míře vytvářeli „levné“ mumie, které neobsahovaly kostru, ale nanejvýš pár kostí. Pro mumii ze sbírek Národního archeologického muzea v Parmě, kterou nyní radiologickými metodami prozkoumali italští vědci, to však neplatí.
Mumie patří 4 až 5 měsíců starému kotěti, které bylo mumifikováno s kompletní kostrou. Nízký věk podle vědců naznačuje, že kotě patřilo k plemeni, které se chovalo přímo za účelem mumifikace. K dehydrataci těla balzamovači použili natron, což je přírodní směs dekahydrátu uhličitanu sodného a hydrogenuhličitanu sodného s malým množstvím soli a síranu sodného, do které přidali byliny. Kotě těsně obalené zdobenou látkou sedí se stlačenými žebry a předními končetinami přitaženými k hrudníku. Tuto pozici známe i z egyptských hieroglyfů ze stejného období. Obratle u kořene ocasu jsou zlomené, což mělo usnadnit obtočení ocasu těsně kolem těla. V lebce je díra, která mohla být příčinou smrti, nebo sloužit k odstranění obsahu mozkovny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.