Mozek primátů se nemusí jen zvětšovat
K zastáncům nového druhu člověka se v kauze floreských hobitů přidali britští vědci, kteří zkoumali evoluci mozku primátů.
Obvykle se předpokládá, že mozek primátů má tendenci se během evoluce zvětšovat. To je také jeden z důvodů, proč někteří odborníci odmítají připustit možnost, že by takzvaní floreští hobitové se svým mozkem velikosti malého grapefruitu mohli být novým druhem člověka. Vědci z Cambridgeské univerzity ale s touto hypotézou nesouhlasí. Pomocí matematických metod zrekonstruovali velikost mozku u 37 žijících a 23 vymřelých příslušníků rodiny primátů. Zjistili, že u většiny primátů se mozek během evoluce skutečně zvětšoval. U několika skupin - například makiů z ostrova Madagaskar, jihoamerických kosmanů nebo afrických opic mangabejů - ale docházelo k opačnému vývoji a mozek se během evoluce zmenšil.
Důležité také je, že ve velikosti těla vědci nedokázali vysledovat žádné trendy, což znamená, že na velikost mozku a těla působily zcela rozdílné selekční tlaky. Výsledky studie mohou mít značný dopad na zdánlivě nekonečné debaty o původu metr vysokých lidí z ostrova Flores. Podle teorie, která má dnes mírně navrch, nejsou tito trpaslíci jen postiženými příslušníky Homo sapiens. Představují nový druh člověka, který žil vedle našich předků ještě před 13 000 let. Jedním z dosavadních argumentů odpůrců teorie nového druhu byly právě příliš malé mozky hobitů, které neodpovídaly tomu, co jsme až dosud věděli o evoluci mozku primátů. Výsledky nové studie ale ukazují, že mozek hobitů je "zcela v pořádku" - zato učebnice se možná budou muset trochu přepsat.
Zdroj: Unversity of Cambridge, BMC Biology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
