Moskva podle USA utratila za korupci světových politiků 300 milionů dolarů. Má totiž eminentní zájem rozklížit Evropu a Ameriku, míní komentátor Slezák

15. září 2022

300 milionů dolarů – to je částka, kterou podle amerického ministerstva zahraničí a amerických tajných služeb utratili Rusové od roku 2014, aby zkusili zkorumpovat politiky ve 25 zemích světa. Američané přitom tvrdí, že jde pouze o špičku ledovce.

„Pokud jde o konkrétní země, tak zatím známe jenom čtyři, a to díky článkům ve Washington Post nebo relacím v jiných amerických médiích, například CNN. Výslovně se zmiňuje Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie a také Madagaskar,“ nastiňuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

Čtěte také

„O ostatních zemích můžeme jen spekulovat, ale v jedné asijské zemi údajně předal ruský velvyslanec určitou částku přímo prezidentskému kandidátovi. Jaká je to země, to nevíme. Celkem by se to ale mělo týkat sta zemí a čtyř kontinentů.“ Zmínka o České republice se ve zprávě neobjevuje.

Podle Slezáka je třeba si uvědomit, že stále pouze vycházíme ze zmíněné zprávy amerických služeb. „Nicméně si myslím, že to, že se Moskva snaží ovlivnit veřejné mínění nebo i politiku v západních zemích, je naprosto jisté. Jakými cestami to dělá, to už je druhá věc.“

„Pokud by to byla přímá peněžní podpora, o které pravděpodobně člověk, který ty peníze dostává, musí vědět, tak to by bylo něco, co by bylo v tomto světě skutečně neobvyklé, ale z hlediska šíření ruského vlivu naprosto pochopitelné.“

Ruské peníze pro Salviniho i Le Penovou

Podle zprávy se Moskva zaměřuje na politické strany nebo kandidáty, kteří by jí nějak mohli pomoci, a to například prosazováním ruské linie v tématu války na Ukrajině – neeskalovat konflikt a přímo s Moskvou vyjednávat – nebo nepřímou pomocí v dosahování ruských cílů – například rozhádat Evropskou unii.

Pokud to Rusku pomůže ke splnění jeho cílů, velmi rádo se spojí s evropskými stranami, které jsou krajně pravicové.
Milan Slezák

Zpráva také hovoří o tom, že Rusko plánuje utrácet za ovlivňování politiků další miliony dolarů. „Moskva má eminentní zájem na tom, aby rozklížila Evropu a Ameriku, protože na ni uvalily sankce.“

Bude se tak prý snažit především v těch zemích, kde by mohla něčeho dosáhnout. „Snažila se už i v minulosti. Víme třeba, že v Itálii byli hodně blízko Rusku Silvio Berlusconi a Matteo Salvini.“

Čtěte také

„Jednu dobu byl Salvini nejpopulárnější osobou na italské pravici, teď ho předstihla Giorgia Meloniová. Nechci spekulovat, nakolik to bylo způsobeno tím, že se prokázalo, že Liga, které Salvini šéfuje, přijala v minulosti peníze právě od Rusů.“

Dalším příkladem, kdy strana, která je napravo od politického spektra, přijala v minulosti ruské peníze, je strana Marine Le Penové. „A tady vidíme zajímavý paradox. Mnozí lidé i u nás stále vidí Rusko jako levicovou zemi. Ale ono, pokud mu to pomůže ke splnění jeho cílů, se velmi rádo spojí s evropskými stranami, které jsou krajně pravicové.“

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu.

autoři: Jan Burda , knem
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.