Moskva indického nacionalistu Subháše Boseho odmítla, nacisté v Berlíně jej uvítali

Přes globálnost druhé světové války ulpívá často evropský pohled na několika frontách, které se přehnaly od Moskvy, Normandie a Itálie směrem k Berlínu. V lepších případech padnou zmínky o nacistickém dobrodružství v Africe.

Co víme třeba o tom, jak byl světový konflikt vnímán v Asii? Netradiční pohled nabídne příběh zapomenutého indického nacionalisty Subháše Čandry Boseho.

Čtěte také

Gándhí. Mírotvůrce, který nikdy nedostal Nobelovu cenu

Mladík z „dobré rodiny“, ve které všichni mužští příslušníci pracovali u britských úřadů v Indii, vystudoval v Indii a Velké Británii.

Po absolutoriu v roce 1920 se ale z Londýna domů vrátil jako vyhraněný indický vlastenec a připojil se ke kampani občanské neposlušnosti, kterou britským koloniálním úřadům vyhlásil Mahátmá Gándhí a jeho Indický národní kongres.

Byl mezi nimi rozdíl téměř třiceti let a není divu, že mladý Subháš začal svého duchovního vůdce zanedlouho – co se radikality týče – poněkud „předjíždět“. Založil si vlastní hnutí a nechával se opakovaně zatýkat britskými koloniálními úřady.

Na počátku roku 1941 z vězení utekl do Afghánistánu, kde se pokusil kontaktovat sovětské diplomaty; Bose totiž považoval Sovětský svaz za velký vzor. Jenže Moskva na námluvy nereagovala, a tak politický radar vedl Boseho do Berlína, kam přijel na jaře 1941.

Čtěte také

Sukarno a Suharto aneb Kdo je kdo?

Nacisté jej okamžitě zapojili do vlastní propagandistické kampaně proti Velké Británii.

Její součástí bylo vybudování vojenského tělesa, složeného z 3,5 tisíce mužů různých indických národů, a také denní čtyřhodinové vysílání Rádia Svobodná Indie. Bose mezi tím snoval plány na osvobození Indie z britské nadvlády. V polovině roku 1943 dorazil ponorkou do Japonska a okamžitě získal podporu pro své plány.

V srpnu 1943 vyhlásil v Singapuru ustavení indické exilové vlády, jejímž se stal předsedou. Snil o těžko představitelném německo-sovětsko-japonském spojenectví, cílem by bylo rozbití britské koloniální nadvlády v Asii.

Jeho působení má tragický závěr: Uhořel při letecké havárii v srpnu 1945 na Tchaj-wanu.

V Indii je dodnes považován za národního hrdinu a jednoho z tvůrců pozdější nezávislosti. Taky má na mnoha místech sochy a v roce 2005 tam byl o něm u příležitosti šedesáti let od smrti natočen tříhodinový bollywoodský velkofilm.

Celý pořad Davida Hertla najdete v audiozáznamu.