Moskva indického nacionalistu Subháše Boseho odmítla, nacisté v Berlíně jej uvítali
Obdivovatel fašistické Itálie i komunistického Sovětského svazu – ale hlavně nepřítel britské koloniální správy. Tím vším byl Subháš Čandra Bose, indický nacionalista, od jehož narození uplynulo v lednu 125 let. Proč se chtěl spojit s kýmkoliv, kdo zbaví Indii Britů? V pořadu Portréty odpoví historik Zdeněk Štipl.
Přes globálnost druhé světové války ulpívá často evropský pohled na několika frontách, které se přehnaly od Moskvy, Normandie a Itálie směrem k Berlínu. V lepších případech padnou zmínky o nacistickém dobrodružství v Africe.
Co víme třeba o tom, jak byl světový konflikt vnímán v Asii? Netradiční pohled nabídne příběh zapomenutého indického nacionalisty Subháše Čandry Boseho.
Čtěte také
Mladík z „dobré rodiny“, ve které všichni mužští příslušníci pracovali u britských úřadů v Indii, vystudoval v Indii a Velké Británii.
Po absolutoriu v roce 1920 se ale z Londýna domů vrátil jako vyhraněný indický vlastenec a připojil se ke kampani občanské neposlušnosti, kterou britským koloniálním úřadům vyhlásil Mahátmá Gándhí a jeho Indický národní kongres.
Byl mezi nimi rozdíl téměř třiceti let a není divu, že mladý Subháš začal svého duchovního vůdce zanedlouho – co se radikality týče – poněkud „předjíždět“. Založil si vlastní hnutí a nechával se opakovaně zatýkat britskými koloniálními úřady.
Na počátku roku 1941 z vězení utekl do Afghánistánu, kde se pokusil kontaktovat sovětské diplomaty; Bose totiž považoval Sovětský svaz za velký vzor. Jenže Moskva na námluvy nereagovala, a tak politický radar vedl Boseho do Berlína, kam přijel na jaře 1941.
Čtěte také
Nacisté jej okamžitě zapojili do vlastní propagandistické kampaně proti Velké Británii.
Její součástí bylo vybudování vojenského tělesa, složeného z 3,5 tisíce mužů různých indických národů, a také denní čtyřhodinové vysílání Rádia Svobodná Indie. Bose mezi tím snoval plány na osvobození Indie z britské nadvlády. V polovině roku 1943 dorazil ponorkou do Japonska a okamžitě získal podporu pro své plány.
V srpnu 1943 vyhlásil v Singapuru ustavení indické exilové vlády, jejímž se stal předsedou. Snil o těžko představitelném německo-sovětsko-japonském spojenectví, cílem by bylo rozbití britské koloniální nadvlády v Asii.
Jeho působení má tragický závěr: Uhořel při letecké havárii v srpnu 1945 na Tchaj-wanu.
V Indii je dodnes považován za národního hrdinu a jednoho z tvůrců pozdější nezávislosti. Taky má na mnoha místech sochy a v roce 2005 tam byl o něm u příležitosti šedesáti let od smrti natočen tříhodinový bollywoodský velkofilm.
Celý pořad Davida Hertla najdete v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.