Sukarno a Suharto aneb Kdo je kdo?
Dva první prezidenti Indonésie s podobným jménem vládli ve své zemi postupně dlouhých 53 let. Výrazně se od sebe lišili a přechod mezi jejich vládou nebyl vůbec jednoduchý.
Ve složité době závěru druhé světové války v Asii vyhlašuje Indonésie (bývalá Nizozemská východní Indie obsazená v roce 1942 Japonskem) nezávislost a prezidentem nového státu se stává Sukarno. Během několika následujících let bojů s Nizozemci je vytvořen stát, který patří k největším a nejlidnatějším zemím světa.
Sukarno, kterého lze charakterizovat jako levicového autoritářského vůdce, se stále více orientuje na Sovětský svaz a maoistickou Čínskou lidovou republiku.
V roce 1965 dochází k neúspěšnému pokusu o komunisty vedený puč. V té době se aktivizuje armáda, jejíhož vedení se ujímá generál Suharto, který v přechodném období let 1965-67 přebírá stále více prezidentských pravomocí. Sukarno je přitom formálně pořád hlavou státu, ale postupně ztrácí reálnou moc.
Ve změněné vnitropolitické situaci se Suharto stává prezidentem a Sukarno dožívá v ústraní (zemřel v roce 1970).
Role československé rozvědky
Suharta lze označit za pravicového autoritáře a v době jeho vlády došlo k výraznému ekonomickému pozdvižení země. Hodnocení obou politiků jsou ovšem pouze rámcová a nemohou postihnout složité indonéské poměry.
Převrat v roce 1965 je zajímavý tím, že se na eskalaci napětí v indonéské společnosti v období před pokusem o puč podílela naše rozvědka.
Šlo o napsání (a otištění v zahraničním tisku) dezinformačního článku, který falešně obviňoval Williama Palmera, ředitele Společnosti amerických filmových importérů v Indonésii, z příslušnosti k CIA.
Dále pak o vytvoření padělku dopisu britského velvyslance v Indonésii ministru zahraničních věcí v Londýně. V dopise se naznačovalo, že Velká Británie pomáhá Malajsii s přípravou invaze do Indonésie (ta přitom Malajsii sama opakovaně vojensky napadla).
To vše stupňovalo protiamerické a protibritské nálady v době, kdy Indonésie vystoupila z Organizace spojených národů, přerušila styky s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a Interpolem.
V pořadu zazní mimo jiné ukázky z odborné literatury a dobových rozhlasových reportáží z Indonésie.
Související
-
Indonéská politika aneb Demokracii je třeba chránit
Politická stará garda možná prohrála boj o prezidentskou funkci, ale je rozhodnuta pevně držet moc. V nočních hodinách poslední schůze parlamentu změnily strany spo...
-
Proč mají v rozvojových zemích tak rádi Adolfa Hitlera?
Kdyby býval filipínský prezident Rodrigo Duterte fungoval jako politik na Západě a hlásil se k osobní inspiraci Adolfem Hitlerem, nejspíš by se politicky znemožnil ...
-
V Indonésii žijí lidé 300 různých etnik a mluví více než 700...
Jak vážný problém představuje radikalizace islámu v Indonésii, v zemi s nejpočetnější muslimskou populací na světě? Čím se vyznačuje indonéská identita? A jaká je p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka