Moskevská opozice slaví úspěch. Kremlu se ale stále daří držet kontrolu nad většinou regionů

9. září 2019

V neděli se v Moskvě a na dalších místech Ruské federace rozhodovalo o obsazení desítek zastupitelských sborů. Od voleb gubernátorů, až po ty do místních parlamentů. V hlavním městě zatím vládní strana ztrácí skoro v polovině okrsků. Zdá se, že v regionech se stále drží na špici.

Čtěte také

„V Moskvě to vypadá, že kandidáti nepodporovaní vládní stranou Jednotné Rusko, můžou získat až 20 mandátů. To je skoro polovina,“ shrnuje zpravodajka Českého rozhlasu v Ruské federaci Ivana Milenkovičová.

Už jen to, že určitá část metropole bude mít své zastoupení v zákonodárném sboru, prý lze vidět pozitivně. Moskevská duma má totiž při více než 12 milionech obyvatel jen 45 křesel.

Z řad opozice slaví úspěch hlavně komunisté a se zřejmě třemi poslanci by se mohla do dumy vrátit i Ruská sjednocená demokratická strana (Jabloko). Je třeba připomenout, že velká část opozičních uskupení se na hlasovací lístky vůbec nedostala. Taky proto byly v ulicích ruského hlavního města desítky demonstrací a mnoho lidí skončilo za mřížemi. 

V regionech podle průběžných výsledků drží svou pozici Jednotné Rusko.

Opozici se nepodařilo mobilizovat

Přestože v případě Moskvy jde mluvit o úspěchu opozice, podle Marka Příhody, ředitele Ústavu východoevropských studií při Filozofické fakultě UK, nízká volební účast (necelých 22 %) vypovídá o neschopnosti opozičních uskupení mobilizovat potenciální voliče.

Alexej Navalnyj (Russia of the Future) podpořil strategii tzv. chytrého hlasování – pro nejvýraznějšího opozičního kandidáta bez ohledu na jeho politické názory. Oproti tomu Garri Kasparov (Solidarita) volal proti legitimizaci moci hlasováním voličů, vysvětluje Příhoda.

„Výsledky na jedné straně svědčí o rozčarování z vládní politiky, ale také o tom, že použitím některých volebních strategií i machinací se Kremlu stále daří držet kontrolu nad většinou regionu,“ dodává ředitel Ústavu východoevropských studií.

Víc si poslechněte v audiozáznamu. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.