Mojí úlohou je vyjednávat, ne vyhrožovat a stávkovat, říká šéf školských odborů

František Dobšík
František Dobšík

Minimálně 45 tisíc korun měsíčně by měli brát pedagogové v roce 2021. V pátek to slíbila ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová, která tomu také přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v příštích letech.

„Je to na základě vládního prohlášení a osobně věřím tomu, že to vláda naplní,“ říká předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.

Nároky a atestace učitelského povolání by měly odpovídat úrovni lékařů a právníků, tvrdí Kartous z EDUin

učitel, student, škola, matematika

Do základních a středních škol, kde chybí až pět tisíc pedagogů, by se mohli podle plánu ministerstva školství vrátit učitelé bez pedagogického vzdělání. Matematiku by tak například mohli vyučovat absolventi Matematicko-fyzikální fakulty a češtinu vystudovaní bohemisté. Proti návrhu ale protestují pedagogické fakulty i školské odbory.

Vláda ale také v minulosti slíbila, že za dva roky by platy učitelů měly dosáhnout 130 % průměrné mzdy, což by ovšem znamenalo částku blížící se 50 tisícům korun.

„To je původní propočet, který jsme měnili. Ministerstvo financí už letos dvakrát upravilo predikci dalšího vývoje. Tady se lišíme a upozorňujeme na to, že ve vládním prohlášení je minimálně 150 % (oproti roku 2017),“ zdůrazňuje Dobšík.

Podle ministerstva školství loni hrubý plat učitelů (včetně vedoucích pracovníků) vzrostl na 35 089 Kč, což je nárůst o 11 % proti roku 2017. „Letos se všem musí zvednout platy o 10 % v tarifní části a 5 % mají ředitelé na nárokové a nenárokové složky platu,“ vysvětluje.

Moje úloha je vyjednávat. A když se to nepodaří, tak teprve potom začít vyhrožovat nebo organizovat nátlakové akce. Stávka jako cíl je pro odboráře špatná. Cílem je vyjednat maximum možného.
František Dobšík

Kdyby vláda učitelům nakonec nepřidala slíbených 15 %, přišla by naše reakce, říká šéf odborů Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula

Dočkají se učitelé lednového zvýšení platů, jak jim vláda už dvakrát slíbila? Nebo se dnes „přidává“ jen těm, kteří umějí kabinet přimáčknout ke zdi? Co by odbory dělaly, kdyby se nakonec dohoda odložila?  

Spolek Pedagogická komora zjišťoval, jak se učitelům zvýšil plat ve srovnání s loňským dubnem. Z ankety vyplývá, že vládou slibované navýšení platů o 15 % u naprosté většiny pedagogů doposud nenastalo. Jen 2,3 % respondentů uvedlo, že se jim plat meziročně zvýšil o 15 a více procent. U některých učitelů došlo dokonce ke snížení oproti roku 2018.

„To snížení je velmi divné, okamžitě by se měli ptát, jak je to možné,“ podivuje se Dobšík. Zaznamenává prý ale stížnosti, že ředitelé sice peníze dostali, ty ale ne vždy doputovaly do peněženek učitelů.

Zabránili jsme snížení platů

Podle Pedagogické komory jsou ale Dobšíkovy výsledky za 15 let v čele odborů tristní. Od roku 2003, kdy ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) učitelům slíbila platy ve výši 130 % průměrné mzdy, se situace zlepšila jen minimálně.

Jsem hlava vystrčená za odboráře, do které se dobře strefuje.
František Dobšík

„Vzali si jako jeden z cílů, že budou Odborový svaz neustále kritizovat a hledají jakoukoli záminku. Jsem ve funkci dlouho a začínám období, na jehož konci budu ve funkci 20 let. Asi to pro někoho je neskousnutelné,“ reaguje znovuzvolený předseda.

Dobšík připomíná, že po konci ministryně Buzkové se platy učitelů dostaly na zhruba 115 % průměrné mzdy. Za pravicových vlád pak odbory demonstrovaly a po nástupu krize dosáhly toho, že se platy kantorům alespoň nesnížily, na rozdíl od jiných profesí ve veřejném sektoru.

Proč odborářů v minulých letech ubylo ze 70 na 20 tisíc? Koho reprezentují školské odbory? A jak se osvědčila inkluze? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Spustit audio

Související