Kdyby vláda učitelům nakonec nepřidala slíbených 15 %, přišla by naše reakce, říká šéf odborů Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula

Dočkají se učitelé lednového zvýšení platů, jak jim vláda už dvakrát slíbila? Nebo se dnes „přidává“ jen těm, kteří umějí kabinet přimáčknout ke zdi? Co by odbory dělaly, kdyby se nakonec dohoda odložila?  

Potřebujeme zlepšit celé školství, ne mít obědy zdarma pro všechny, upozorňuje poslankyně Pekarová Adamová

Děti si mohou jednou za měsíc i vybrat oběd na přání, který jim v kuchyni připraví

ČSSD dlouhodobě žádá, aby se bezplatně najedly děti ve školkách a na 1. stupni základní školy. Nově premiér Andrej Babiš (ANO) přišel s návrhem obědů zdarma pro poslední rok školky a celou školu základní. Potřebujeme státem dotované obědy pro děti?

Průměrná mzda v České republice vzrostla ve srovnání s loňským rokem o 8,5 % a přesahuje 31 500 Kč. Ne ale u všech a někteří, jako jsou teď učitelé a nepedagogičtí pracovníci, zatím na své vládou slíbené 15% navýšení čekají.

I přes očekávané navýšení ale kantoři stejně nedostanou takovou výplatu, jakou jinak běžně dostávají jiní vysokoškoláci. Doporučení zvýšit platy učitelů od 1. září letošního roku bylo součástí doprovodného usnesení Sněmovny ke státnímu rozpočtu na rok 2018. V září se nestalo nic. Teď ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl, že od ledna dostanou učitelé 10 % v tarifní složce a 5 % v nadtarifní.

Nastala by naše reakce a protesty

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si prý nedovede představit, že by k naplnění dohody nakonec nedošlo. „Kdyby se tak nestalo, tak se stane reakce,“ říká. „Z případné neaktivity vlády by opravdu mohla vzniknout protestní akce… Je to ale dost nepředstavitelná situace,“ dodává. Pokud by ale vznikla, jsou prý odbory připraveny velmi rychle jednat.

Pocítí učitelé zvýšení platů opravdu i na svých peněženkách? Zlepší se situace ve školství, nebo se tak jen zalepí „nejhorší díry“? „Částečně se situace kantorů zlepší, ale kýžený efekt to pořád nepřinese,“ tvrdí předseda ČMKOS. Situace ve školství prý není dobrá nejen kvůli nízkým platům, ale i prestiži povolání.

„Další navyšování musí následovat. Už jen ve srovnání profese učitel−učitelka zemí OECD patříme k absolutně nejhorším. To všechno dohromady pak rozhodně nevypovídá o tom, co tady občas říkají politici, podle kterých je vzdělávání tak důležité pro současnost i budoucnost. A konkrétních zaměstnanců se to pak netýká tak, jak by mohlo.“

Školství není jen o učitelích

Michal Komárek: Jak současné školství změnit?

Žáci od 1. do 9. třídy se jednou týdně schází v laboratořích fakulty strojní, aby se zábavně a hravě naučily základy techniky a zdokonalily své dovednosti

„Třicet procent  učiva můžeme klidně škrtnout,“ řekl nedávno ředitel základní školy v diskusi k úpravě školních osnov.

Po úplnost: ve vyspělých zemích, které jsou členy OECD, činí průměrný plat učitele 91 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance. V Česku je to 61 %, a aby měl český učitel tento průměr, musel by měsíčně brát asi 48 000 Kč. Alespoň to tvrdí akademický ekonom Daniel Münich. Je to vůbec kdy reálné?

„Je to reálné, ale je otázka, kdy a za jakých podmínek,“ odpovídá Středula. Myslet se prý ale musí i na další profese a i ve školství nejsou jen učitelé. „Je třeba postupovat systémově. Dnes jsem měl schůzku s ministryní práce a sociálních věcí… Domluvili jsme se, že bychom ve druhé polovině února vyhodnotili, jak to přidání dopadlo, jaké to mělo důsledky a jak se toho kdo konkrétně chopil.“

Ne celá vláda to má jako prioritu

Prý by to totiž přímo na školách mohlo skončit tak, že někdo dostane jen těch 10 %, bez 5% navýšení tarifní složky. Zapomínat se prý nesmí ani na nepedagogické pracovníky, kteří spadají do jiné tabulky. Škola totiž závisí nejen na kantorech, ale i na školníkovi, kuchařkách nebo na uklízečkách. „Nechceme totiž dojít do stavu, kdy mezi nimi vznikne konflikt kvůli tomu, že na ně někdo nemyslí komplexně.“

Je pro koaliční vládu hnutí ANO a ČSSD opravdu vzdělávání prioritou, nebo jsou to jen politické deklarace? „Diskuze o tom, jestli to přidání má být 1. září nebo 1. ledna, kolik to bude, jestli 10 nebo 15 %, ukázala, že ne všichni členové vlády vnímají školství jako prioritu,“ dodal Josef Středula v Interview Plus.   

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru.

Spustit audio

Související