Mohou být na Titanu kusy DNA?
Podle astrobiologů je možné, že na Titanu se nachází jeden ze základních stavebních bloků života - sloučenina adenin, která je součástí nukleových kyselin.
Saturnův měsíc Titan se v mnoha ohledech podobá Zemi víc než jiná tělesa Sluneční soustavy. Má kontinenty, jezera, mraky a snad i déšť. Rozdíl je ovšem v tom, že zatímco na Zemi jsou skály a voda, na Titanu najdeme spíš led a uhlovodík metan.
A jaké jsou šance na vznik života na Titanu? Některé studie ukázaly, že vlivem ultrafialového záření mohou na Titanu vznikat organické látky, jako je například benzen - ale nic, co by se dalo pokládat za stavební bloky života. Brazilské astrobiology napadlo zkusit místo UV záření rentgenové paprsky, které pronikají hlouběji do atmosféry Titanu.
Vědci pomocí paprsků ostřelovali směs dusíku, metanu a vody, kterou mohly do atmosféry Titanu dodávat komety nebo asteroidy. Ani po třech dnech, které v simulaci napodobovaly 7 milionů let dlouhé období, kdy byl Titan vystaven silnému rentgenovému záření, ale žádné biomolekuly nezískali. Úspěch v podobě adeninu - tedy molekuly, která je součástí DNA i RNA - přineslo teprve zahřátí reakční směsi na pokojovou teplotu. To znamená, že pokud by měl na dávném Titanu vzniknout život, vyžadovalo by to externí zdroj tepla. Tím by mohla být jak vulkanická činnost, tak impakty meteoritů.
Odborníci ale na stránkách časopisu New Scientist říkají, že od samotného adeninu je ke vzniku života ještě velmi daleko - zejména proto, že Titanu téměř úplně chybí voda a jiné sloučeniny, které obsahují kyslík.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
