Modlitba za Goodovou? Protipól modlitby za Kirka a protest proti radikalismu, hodnotí religionista
Zastřelení Renee Goodové agentem imigračního úřadu se stalo v USA symbolem pro mnoho věřících lidí, kteří odmítají násilí páchané ve jménu moci. V Minneapolisu se po její smrti společně modlili a protestovali křesťané mnoha směrů i židé. „Do jisté míry je to protipól události z podzimu loňského roku, kdy něco podobného probíhalo ze strany fundamentalistických skupin po vraždě Charlieho Kirka,“ říká ve Vertikále religionista David Václavík z Technické univerzity v Liberci.
Je společná modlitba po zabití Renee Goodové mimořádná událost? Nebo je to spíš ukázkou toho, že ekumenismus a mezináboženská spolupráce funguje hlavně, když nastanou krize?
Nevím, jestli je to přímo výsledek ekumenických snah napříč americkými církvemi a denominacemi. Obecně si spíš myslím, že to je důsledek současné politické, společenské a náboženské situace, v níž se americká společnost ocitla.
Čtěte také
Do jisté míry je to protipól toho, čeho jsme byli svědkem na podzim loňského roku, kdy něco podobného probíhalo ze strany evangelikálních, fundamentalistických skupin, a to po vraždě Charlieho Kirka.
Já bych to proto spíš vnímal v tomto kontextu jako protest proti jistým formám náboženského radikalismu.
Viceprezident J. D. Vance, který se hlásí ke katolické víře, veřejně obhajuje zabití Renee Goodové a vinu přenáší na ni. Co to dělá s veřejným obrazem katolicismu a křesťanství, když politik používá jazyk víry k ospravedlnění státního násilí a když odmítá projevit soucit nebo lítost?
Politizace náboženství, a to nejen ve Spojených státech, je dnes poměrně silná a viditelná. Je třeba říct, že celá řada denominací včetně katolické církve se snaží od těchto projevů ne snad distancovat, ale ukázat, že to není bodem, kolem kterého by se chtěli točit.
Je potřeba to vnímat ve specifickém kontextu. To, co prohlásil J. D. Vance, souvisí s tím, jaký postoj on zastává ve střetu v rámci americké společnosti. Nesouvisí to s jeho katolicismem.
Obecně je to ale problém, který asi budeme vídat stále častěji. To znamená legitimizace politických kroků pomocí náboženství. Spojené státy jsou toho velmi dobrým příkladem.
Může taková tragédie, jaká se odehrála v Minneapolisu, vytvořit morální shodu ve společnosti? Nebo ji ještě více polarizuje?
Zatím to vypadá, že spíše bude společnost polarizovaná. Protože slovník, který obě strany zapojené do tohoto konfliktu používají, je spíše polarizující.
Čtěte také
J. D. Vance v této souvislosti mluví jednoznačně o tom, že tady došlo k útoku na federální jednotku, že ona zastřelená byla ve skutečnosti levičáckou radikálkou. A dříve či později, a v některých kruzích už se to objevuje, bude také zdůrazňováno to, že byla součástí LGBTQ+ komunity, protože její třetí sňatek byl se ženou. To všechno bude hrát svoji roli.
Nemyslím si, že by to vedlo ke sjednocení společnosti jako takové. Může to vést ke sjednocování jednotlivých skupin, ale to pak zase povede k radikalizaci a střetu mezi nimi.
Americké církve jsou velmi pestré a často také hluboce rozdělené. podaří se jim v otázkách migrace nebo ochrany slabších a minorit mluvit jedním hlasem?
Určitě ne. Ani se to nikdy v dějinách Spojených států nepodařilo. Protože role denominací a jejich rozdíly jsou pro Ameriku charakteristické, typické.
To, co jsme viděli zhruba do 60. a 70. let minulého století, nebylo úplně obvyklé – tehdy probíhaly střety spíš mezi jednotlivými denominacemi, zatímco dnes vidíme střet spíš v proudech uvnitř nich samotných.
Vance je tedy reprezentant jednoho z ultrakonzervativních proudů katolicismus, možná až skupiny tendující ke katolickému fundamentalismu. Ale v rámci katolické církve jsou i proudy, které jsou velmi kritické k antiimigrační politice současné americké administrativy.
Poslechněte si další témata první části Vertikály. Spojené státy podnikly na severozápadě Nigérie na sklonku loňského roku četné údery proti teroristům z organizace Islámský stát, podle Donalda Trumpa to byla odveta za zabíjení křesťanů. Zemřel religionista a teolog Ivan Štampach.
Debata Vertikály se zeptá, jaké ideály a ambice druhého vatikánského koncilu, který vyvrcholil před 60 lety, došly naplnění. Debatují historička Stanislava Vodičková a katolický kněz a profesor Tomáš Petráček. Moderuje Eva Hůlková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
