Mladí jsou v protestech kurážnější, protože situace je vážná, míní ekoaktivista. Usilování je sympatické jen v mezích civilizovaného rámce, říká europoslanec

17. listopad 2023

Dnes vrcholí třídenní stávka Univerzit za klima. Vysoké školy se do protestu zapojily symbolicky u příležitosti výročí sametové revoluce. Na protestech byly vidět i transparenty parafrázující hesla ze 17. listopadu 1989 a podle Mariany Müllerové z hnutí Univerzity za klima navazují i na to, za co bojovali naši předchůdci v roce 1989. „Stavíme se i za jejich nenaplněné požadavky na zlepšení stavu životního prostředí či sociálních podmínek, protože vzpomínat nestačí.“

Čtěte také

Podle Alexandra Vondry (ODS), signatáře Charty 77 v listopadu 1989, spoluzakladatele Občanského fóra a nynějšího europoslance ODS, je intenzita hlasu mladých studentů ve veřejném prostoru odpovídající jejich vůli. „Není nic, co by jim v tom bránilo. V disentu za to okamžitě hrozil kriminál,“ vzpomíná.

„Vážně jsme bráni jak kým,“ popisuje svou zkušenost spoluzakladatel hnutí Fridays For Future v České republice Petr Doubravský. „Existuje tu část společnosti, která se snaží mladým lidem naslouchat nebo jí nic jiného nezbývá. Ale také se setkáváme s různými formami bagatelizace nebo potírání ve větší či menší míře, která záleží na jednotlivcích a jednotlivých institucích.“

Změna systému

Vondra v rámci reakce na tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, uvedl, že mu takový boj připomíná válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.

„Celý život naslouchám mladým lidem. Toto tvrzení jsem chápal jako útok na demokratické a svobodné zřízení. Usilování mladých lidí za zlepšení životního prostředí je mi samozřejmě sympatické, pokud je to v mezích civilizovaného rámce.“

Čtěte také

„Pan Vondra se ve výroku dopouští jakéhosi zobecnění a snaží se bagatelizovat to, co dělají mladí lidé obecně ohledně ochrany klimatu,“ reaguje Doubravský. „Ano, mladá generace je občas v protestech kurážnější a je to tak správně mimo jiné proto, že ta situace je skutečně vážná,“ dodává.

„Změna systému neznamená odchod od demokracie ani ústup od svobody a západoevropských hodnot. Klimatická krize je systémový problém toho, jak funguje naše společnost, instituce a jak je organizovaná naše ekonomika, což znamená, že vyžaduje i systémová řešení, po kterých klimatické hnutí volá,“ vysvětluje. Podle něj potřebujeme mimořádně věcnou debatu, která však kvůli podobným přirovnáváním není možná.

Vondra taktéž nadhodil otázky, co se bude dít dál – zda začnou mladí udávat své rodiče, že doma nechrání klima, jedí maso či jezdí automobilem.

Čtěte také

„Věřím, že taková situace, jakou si pamatujeme z éry vzmáhajícího se sovětského bolševismu, nenastane. Jako europoslanec se této problematice věnuji na plný výkon, protože jsem koordinátor naší frakce ve výboru pro životní prostředí, a změna klimatu je obrovská výzva,“ míní.

„Možnost rozhodování se uvnitř systému je motivovaná tak, aby všichni jednali způsobem, který bude pomáhat životnímu prostředí, ale vždy by to mělo být v rámci zlatého trojúhelníku o udržitelném rozvoji.

Na jedné straně usilovat o zlepšení životního prostředí, na druhé straně to činit v souladu s ekonomickými možnostmi těch společností a za třetí to dělat sociálně únosně, protože jinak toho lidé budou mít plné zuby,“ dodává.

Komplikovanější svět

„Svět byl tehdy jednodušší, bylo jasně dané dobro a zlo. Dnes je svět daleko komplikovanější. Ani pro mladé lidi není jednoduché se v rychle běžícím světě orientovat a je jednoduché na to napasovat příběh o dobru a zlu a v tom smyslu konat,“ říká Vondra.

Čtěte také

Doubravský odmítá, že by mladí lidé měli zjednodušující pohled nyní či v roce 1989. „Tehdy stejně jako dnes mladí vnímají šíře problémů a neusilují o nic jiného než o to, abychom žili udržitelně a aby byl přechod sociálně spravedlivý. Náš ekonomický systém je založený na drancování přírodních zdrojů – v tomto smyslu usilujeme o změnu systému a o to, aby se přestala těžit a spalovat fosilní paliva, což neznamená změnu systému demokracie,“ míní.

„Demokracie není stav, ale cesta, po které musíme jít a přemýšlet nad tím, jak ji zlepšovat. V tomto smyslu máme jisté deficity v české, v evropské společnosti zejména v tom, jak neúměrnou moc oproti obyčejnému občanovi v Česku drží lidé, kteří mají peníze, a oligarchové, jako je Andrej Babiš a Daniel Křetínský,“ uzavírá.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související