Mizící mokřady nás chrání před suchy, povodněmi, škodlivinami a hostí vzácné rostliny i živočichy

3. únor 2017

Vědci hledají strategie, jak se člověk může přizpůsobit suchu. Mohou nám pomoci mokřady? Jak ovlivňují koloběh vody a živin v zemědělské krajině? O tom všem hovořil v Den mokřadů host Magazínu Leonardo ekolog Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

„Mokřad je plocha o velké rozloze, která je po většinu času zamokřena, tedy její vodní hladina vystupuje nad povrch nebo je nízko pod ním,“ uvedl expert.

Mokřad ale také musí obsahovat rostlinstvo včetně toho nad vodní hladinou. „Mezi mokřady patří tedy bažiny, močály, rašeliniště, ale také vodní toky, jezera, rybníky, někdy i moře.“

Tento typ krajiny hraje klíčovou roli při malém i velké vodním oběhu, pomáhá také proti suchům i povodním. „Mokřady pomáhají regulovat vodní cyklus tak, že udržují vodu v krajině, ale mají i unikátní schopnost zpomalovat povodně.“

Mokřady jsou vůbec nejohroženějším prostředím na planetě. „Od roku 1900 jich zmizelo 66 %, v České republice hovoří odhad až o 80 %. Důvod je jednoznačný: dlouho byly považovány za plochy bez nějakého významu, a tak se k nim přistupovalo: vysušit, přeměnit na ornou půdu, zasypat, zastavět,“ popsal Plesník.


Když na přelomu roku 2004 a 2005 proběhla ničivá vlna tsunami v jihovýchodní Asii, tak v místech, kde byly zachovány korálové útesy, což jsou také mokřady, se voda dostala 50 metrů do vnitrozemí, ale tam kde nebyly, to bylo 1,5 kilometru.

Navíc jsou tato místa významným útočiště nejen pro vodní ptactvo, ale i mnoho dalších živočišných druhů. Dalším přínosem těchto biotopů je jejich čistící schopnost.

„Mokřad je schopen vychytávat z vody nejen nadměrné živiny, ale někdy dokáže i to, co čistírna vod nedokáže: vychytat těžké kovy nebo mikropolutanty jako jsou zbytky léčiv. Účinnost je velmi vysoká, studie z USA hovoří až o 98 % zachycených škodlivin.“

V České republice hrají mokřady důležitou roli v prevenci a zpomalování povodní, a to sice tzv. lužní lesy.

„Spočítali jsme, že tři zbytky lužních lesů na Moravě zachytily při ničivé povodni v roce 1997 více vody než všechny přehrady v povodí Moravy, Dyje a Odry dohromady,“ doložil důležitost mokřadů v krajině Jan Plesník.

autoři: jkl , oci
Spustit audio