Mistrovsky zamaskovaná liána
V chilských pralesích se skrývá jeden neobvyklý organismus: rostlina, která svým vzhledem napodobuje hned několik druhů jiných rostlin.
Schopnost organismu napodobovat nějaký jiný je v živočišné říši dobře známá. Cílem takzvané mimeze je obvykle ochrana před predátory. Neškodní hadi korálovky napodobují prudce jedovaté korálovce, některé housenky se chrání tím, že vypadají jako had, různé druhy hmyzu napodobují výstražné zbarvení vos a sršňů. Naopak u rostlin je mimeze poměrně vzácná. Příkladem by mohly být santálotvaré (Santalales) rostliny z Austrálie, které rostou v korunách stromů podobně jako naše jmelí. Různé rody (např. Amyema, Lysiana, Muellerina a Diplatia) napodobují listoví eukalyptů, akácií i dalších stromů. Vždy ale platí, že napodobitel imituje listí jen jednoho druhu hostitele.
Jihoamerická liána Boquila trifoliolata z čeledi Lardizabalaceae, která nemá české jméno, toto nepsané pravidlo neuznává. Jako vůbec první známá rostlina dokáže svým vzhledem napodobit hned několik druhů hostitelských stromů. Tato vlastnost, odborně nazývaná mimetický polymorfismus, se vyskytuje mezi některými druhy motýlů. Liána však motýly ještě překonává. Chilští vědci ji zkoumali v její domovině - pralesích Chile a Argentiny. Zjistili, že liána přizpůsobí vzhledu listí hostitelských stromů velikost i tvar listů, jejich barvu, orientaci i délku řapíků nebo přítomnost ostnů na okrajích listu. Už to je úctyhodný výkon, ale její opravdové schopnosti se projeví teprve ve chvíli, kdy se jedna rostlina liány pne po dvou či více stromech různých druhů. Liána, která vyroste ze země a obtočí jeden strom, se jeho vzhledu plně přizpůsobí. Ve chvíli, kdy její výhonky dosáhnou na sousedící strom a liána se na něj rozšíří, se její část změní tak, aby napodobovala nový druh hostitele. A to i v případě, že je vzhled jeho listů markantně odlišný od prvního hostitele.
Důvodem, proč se Boquila trifoliolata tak rafinovaně maskuje, jsou zřejmě býložravci, kteří ji ožírají. Autoři studie zjistili, že poškození způsobené býložravci je významně horší na těch částech liány, které se nacházejí na zemi či bezlistém kmeni stromu, než u těch, které se maskují v listí stromových korun. Jakým způsobem rostlina pozná, jak vypadá její aktuální hostitel a podle toho modifikuje svůj vzhled, zatím není jasné. Vodítka by jí snad mohly poskytovat chemické signály, které stromy uvolňují.
Zdroj: Current Biology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
