Místo, kterému slávu vzali husité
V dnešním putování Po stopách středověkých hradů a tvrzí s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AVČR navštívíme jeden z nejlépe zachovaných šlechtických hradních paláců třináctého století u nás. Říčany.
I přesto, že dnes z vlastního hradu uvidíte romanticky vyhlížející zeď nad skalou, ještě koncem osmnáctého století byly Říčany rozsáhlou zříceninou. Přelom století ovšem přinesl rozhodnutí o rozparcelování areálu a jeho postupném zastavění.
August Sedláček se s místem setkal po dalších sto letech.
Pokud tedy otevřeme Sedláčkovu knihu Hrady, zámky a tvrze království Českého můžeme se hned v úvodu povídání o Říčanech také dočíst:
"Město Říčany rozkládá se na táhlém nevysokém ostrohu, který od východu k západu běží, v krajině suchopárné povrchu vlnitého a nepříliš pěkné proto, poněvadž se tu v minulém století sázení stromoví ani dosti málo péče nevěnovalo. Na opyši, řečeného ostrohu stojí zříceniny starého hradu Říčanského. Zpevněn býval sice trochu přírodou, ale více uměním. Na straně západní totiž býval rybník nebo v starší době močály a na třech stranách stráně sice nevysoké ale strmé, jichž spůsoba velice změněna za nových dob, když se na Hradišti domky stavěly a na bocích jeho kámen lámal. Na čtvrté straně k městu býval příkop a mohutný násep, avšak ty oba jen kouskovitě a zlomkovitě lze znáti, protože k potřebám nových stavení odkopány, také je tu prostranství před hradem a na něm tak zastavěno, že je pátrání tu obtížné."
Říčany jako místo velkého významu
Na první pohled se laikovi Říčany mohou jevit jako místo se zbytky hradu se zdí, studnou a jednou čtverhrannou věží. Druhý pohled, s trochou informací, už tuto lokalitu ukáže ve zcela jiném světle.
Říčany patří ke šťastným místům. Alespoň v tom smyslu, že se dočkaly dvouletého archeologického výzkumu, který odhalil řadu zajímavostí.
Například původní rozložení hradu.
Někdy se dá zkrátka jen povzdechnout...
O osudech hradu v Říčanech může napovědět také záznam Augusta Sedláčka.
"Předkové pánův z Říčan, kteří nosili na štítě tři lipové listy stonky spojené, psali se napřed ze Všechrom; jeden z nich, tuším Oldřich, založil hrad Říčanský. Oldřich měl syna Vlka, o němž není nic známo. V létech 1276-1305 připomíná se prvý Oldřich z Říčan, který seděl na Křivsoudově a bezdětek zemřel. Po Říčanech se psali Oldřich a Chotěbor....
Ve čtrnáctém století se Říčanští tak rozrodili, že je nemožno společný vývod sestaviti.
V Kouřimsku, kde byla jejich hlavní sídla Říčany a Průhonice, žilo jich drahně, totiž osm synův Diviše z Průhonic, jenž žil léta 1336, šest synův Petrových a dva synové Ješkovi, Oldřich syn Ondřejův a jiní kteří se připomínají jako držitelé obou dotčených statků jako patronové kostelů v Říčanech a Šestlicích. Co se týče hradu Říčanského, ujal jej Jimram syn Divišův bratr jeho Ondřej byl do roku 1361 farářem v Říčanech."
Když ani odpovědi nepomohou
Jak už bylo řečeno, Říčany byly podrobeny dvouletému archeologickému výzkumu. Místo by si přitom zasloužilo zkoumání mnohem delší.
I to napoví dosud známé výsledky.
Z pohledu profesora Durdíka jsou Říčany místem, které by se dalo i z ekonomického hlediska velmi dobře využít. Bohužel i zde, tak jako na mnoha dalších místech, zkrátka chybí "politická vůle"...
Když končí velká sláva hradu v Říčanech
Období velké slávy hradu v Říčanech skončilo už před dávnými lety. Zlomem se stalo období husitství, jak už v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého připomíná také August Sedláček.
"Na počátku válek husitských stál Diviš při straně pod jednou a loupežemi druhé straně škodil. Táboři poslali posly do Prahy vyzývajíce Pražany ke společnému obléhání. Tito přišli v síle nemalé dne 24.listopadu 1420. Konečně Diviš, když viděl, že nemůže se ubrániti, poddal se Pražanům dne 4.prosince a vyslaným hrad otevřel. V tu chvíli někteří z Táborů se vloudili do hradu, aby mohli loupiti, a když starší z vyslaných ženám na hradě přítomným dovolili, aby odešly, odevše se všemi svými rouchy, a ty z hradu vycházely, ženy Táborské očekávajíce všechny lepší šaty s nich svlekly a nadto všechny až po kůži prohlížely hledajíce pokladů. Sebravše skvostné jehlice a stříbrné pásy ještě oloupené napomínaly, aby se daly k jich jednotě."
Jeden den nestačí
Říčany přináší řadu zajímavých míst, která stojí za to vidět. Navíc jsou také v lokalitě, která má co nabídnout. Rozhodně stojí za více času a pár návratů...
Příští díl putování Po stopách středověkých tvrzí a hradů středních Čech už zasvětíme místu, které je opředeno mnoha legendami. V Zrcadle s premiérou 3. dubna společně s profesorem Tomášem Durdíkem totiž navštívíme Sion.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
