Místo jizvy tlukoucí srdce?

Z pohledu buněčných biologů je savčí srdce směskou různých typů buněk. Najdeme v něm svalové buňky kardiomyocyty, které se dokáží rytmicky stahovat, i fibroblasty, které vytvářejí strukturu srdeční tkáně. Pokud dojde k poškození srdce – například v důsledku infarktu – začnou fibroblasty převažovat nad kardiomyocyty. Místo srdeční tkáně schopné pravidelného tepání pak vznikne jizva a srdce už nikdy nebude mít svou původní výkonnost. Kdybychom ale mohli fibroblasty v poškozeném místě proměnit v kardiomyocyty, mohl by člověk na prodělaný infarkt prakticky zapomenout.

Vývojové biologové z Gladstonova institutu na výzkum kardiovaskulárních onemocnění na myších srdečních buňkách testovali techniku buněčného přeprogramování, která dokáže zvrátit vývoj buněk a přetvořit je v buňky zcela jiného typu. Do fibroblastů vložili kopie více než 10 různých genů, které hrají důležitou úlohu ve vývoji srdečních buněk, a sledovali, jestli se modifikované buňky začínají podobat kardiomyocytům. Po několika kolech experimentů identifikovali trojici genů, která „proměnu“ umožňuje. Buňky, které dostaly extra kopie těchto genů, začaly po dvou týdnech aktivovat geny typické pro svalové buňky. Po měsíci se už začaly podobat smršťujícím se buňkám tlukoucího srdce. Jestli by se uměle vypěstované proměněné buňky daly použít k „záplatování“ poraněného srdce, zatím není jasné. Podle vědců ale tento postup vypadá nadějněji než pouhá transplantace kardiomycytů.

Zdroj: Cell