Ministr školství - stále se hledá

19. říjen 2007

Je to vskutku zvláštní věc: na ministerstvu školství prý byly prodlevy v přípravách na čerpání evropských peněz tak velké, že kvůli tomu musela ministryně Kuchtová urychleně vyklidit své křeslo.

S jeho obsazením se ale kupodivu zdaleka tak nespěchá. Jako by to najednou s evropskými fondy zas tak nehořelo, objevují se ve hře skoro denně další jména. Více či méně věhlasní vysokoškolští pedagogové předestírají své vize novinářům, kteří je zase nosí paní Šojdrové. Zatímco v kuloárech probíhají hrátky politické: jeden kandidát prý nevyhovuje, protože má moc velký vliv uvnitř Zelených a druhý zase, protože vidí brněnské ODSce moc do karet. Šojdrová se se svým esem ještě nevytasila a Topolánek jakbysmet. Čekají snad, že možná přijde i Komenský?

Další průtahy si přitom tak klíčové ministerstvo pro rozvoj lidského kapitálu, jakým ministerstvo školství bezpochyby je, už těžko může dovolit. Když chybí šéf, pracuje úřad sice nějakou dobu ze setrvačnosti, ale určitě bez chuti a nových nápadů. Zvlášť když - jako v tomto případě evidentně - není vyloučeno, jestli spolu partaje ve skutečnosti nehrají o celý jeden důležitý resort, kterým potečou napříště z Bruselu značné finanční zdroje.

To by bylo ovšem bylo krajně nezodpovědné. V zájmu České republiky je, vyrovnat se co nejrychleji západním státům v Evropské unii. K tomu jí sice dopomáhá růst ekonomiky, který se ale může kdykoliv zbrzdit. Tím důležitější roli hraje pak lidský kapitál. A tady má ČR, podobně jako ostatní země střední a východní Evropy, značné nedostatky. Podle studie nezávislé organizace Lisabon Council trápí celý tento region nejen nízká porodnost, ale například i odliv vědeckých kapacit, a přílišná orientace státu a školství jen na mladou generaci. Studie tvrdí, že "existuje velmi reálné riziko, že se východní Evropa v příštích desetiletích stane řídce osídlenou oblastí s úbytkem pracovní sily, jež na ramenou ponese veškerou zátěž stárnoucí a ubývající populace," Podle autorů studie to ale není jediný problém. Státům střední a východní Evropy rovněž vytýkají, že se příliš soustředí na mladou generaci a obyvatele starší 45 let nechávají zcela "na holičkách".

"Pracovník, kterému je méně než 65 let, je příliš mladý na to, aby byl opomíjen. Pro středoevropské a východoevropské ekonomiky je příliš cenný, než aby byl předčasně posílán do důchodu," konstatuje se ve studii.

Česká republika na tom ve srovnání s ostatními zeměmi ovšem není tak úplně špatně. Spolu se Slovinskem, Estonskem a Litvou má Česko údajně alespoň malou naději, že se mu podaří vyspělosti západní Evropy dosáhnout během příštích dvaceti let. Ostatní země jsou na tom výrazně hůř. Věčná chudoba ve srovnání s průměrnou životní úrovní v EU prý hrozí především Polsku, Bulharsku a Chorvatsku. Příliš dobře si ale nevedou ani Slováci.

Obavy mají experti z Lisbon Council i ze struktury středoevropských a východoevropských ekonomik. Hospodářský růst v posledních letech je prý mimořádný a rozhodně zaslouží ocenění, nelze ho však brát jako udržitelný. K tomu je potřeba, aby se jednotlivé ekonomiky přetransformovaly na znalostní ekonomiky.

Dodejme, že to se v českém případě už částečně děje. Aby ale transformace mohla proběhnout opravdu do hloubky, je třeba vypracovat lidi vzdělávat celoživotně a podle potřeby přeškolovat. A především, masivně podporovat vědu a výzkum včetně pružné aplikace vědeckých výsledků v praxi.

Přesně za tímto účelem jsou v Bruselu přichystány pro ČR miliardy v evropských fondech. Nechávat je tam ležet kvůli zbytečným partajním tahanicím je nezodpovědné. Komenský nepřijde. Už v Čechách byl.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio