Ministr Rath proti ODS

Je evidentní, že kroky ministra zdravotnictví jsou ve dvojí rovině. První je rovina věcná, ve které není možné ministrovi nepřiznat jistou kompetenci. Jako dlouholetý prezident Lékařské komory pronikl do všech zákrut českého zdravotnického systému a mohl tak činit jako člověk bez větší odpovědnosti za fungování věcí. Lékařská komora jako ze zákona profesní organizace s povinným členstvím se často chovala spíše jako organizace odborová. Ministr tedy rozhodně ví, kde najít chyby systému a jak je užít.

A to už se dostáváme k rovině politické. Ministr na jejím začátku správně definoval mocenské rozložení sil v resortu zdravotnictví. Na jedné straně je tu ministerstvo, které může maximálně vydávat vyhlášky a připravovat zákony a mít s jejich prosazením problémy, chtělo by se ještě dodat. Ale skutečně finanční toky veřejného zdravotního pojištění putují přes zdravotní pojišťovny, nejvíce přes VZP. Proto chce-li ministr něco prosadit, musí jednat ve shodě s touto pojišťovnou. A to se sociálně demokratickým ministrům dlouhá léta vůbec nedařilo.

Proto se ministr rozhodl pojišťovnu dostat pod svou kontrolu. A to už jsme plně v politické rovině. Ministr se dostal tímto svým krokem pod palbu opozice, která musela přirozeně podrobit jeho ostrý nástup kritice. Ministr ovšem volil protiútok a využil k tomu určité vazby politiků ODS k VZP. Z věcného hlediska je to záležitost zanedbatelná a podružná, ale ze hlediska politického z toho vzniká současná napjatá situace. Není dne, aby na sebe ODS a ministr zdravotnictví neútočili. Tím ovšem ministr zdravotnictví se stal v současných dnech téměř nejsledovanějším politikem a skoro to vypadá, že tím předběhl i buldozerového premiéra Paroubka.

Ministr Rath, ač ještě před pár týdny byl nebo alespoň měl být nepolitickým šéfem nepolitické profesní lékařské organizace stal se nyní největším beranidlem ČSSD proti opoziční ODS. A zdravotnictví je v tomto smyslu velmi vděčným bitevním polem. A ač se obě strany zaštiťují především svou starostí o osud zdravotnictví, stále více to vypadá, že jde především o vyřizování vzájemných účtů a obviňování, kdo je více napojen na které mocenské skupiny v resortu, kterým proudí desítky miliard korun z veřejného pojištění.

Do politického kampaně nestraníka Ratha patří v tomto smyslu dramatická obvinění z napojení politiků ODS na rozpočet VZP. Nejprve to byli jen poslanci Evropského parlamentu Cabrnoch a Ouzký, autoři projektu internetových zdravotních knížek. Pak byl obviněn stínový ministr zdravotnictví Julínek, že za peníze VZP zpracoval svou Modrou šanci pro zdravotnictví. A nyní tedy míří Rath ODS přímo na hlavu, když obviňuje jejího předsedu, že přes své vzdělávací sdružení Becario mohl být také napojen na finance VZP. Ovšem už velmi vzdáleně, přes Třinecké železárny, které mají vztah k soukromým nemocnicím a ty zase měly prý nadstandardní vztahy s VZP.

To už jsou samozřejmě velmi odvážné konstrukce a ministr by je měl jasněji vyložit. Zatím to totiž vypadá jen na samoúčelné útoky, které už nemají se zdravotnictvím nic společného, ale za to mají hodně společného s blížícími se poslaneckými volbami a pravděpodobným angažmá Davida Ratha v nich coby lídra pražské kandidátky ČSSD.

Jak bylo řečeno, ministr Rath svou razancí už málem zastiňuje i samotného premiéra. Ten by se možná měl mít na pozoru, řeklo by se ironicky. Vypadá to už skoro, že hlavním lídrem ČSSD v tažení proti opozici je právě Rath. Premiér ho zatím obhajuje, chválí jeho razanci a snahu věci změnit, což je nutné. Pravda, kromě slovní ekvilibristiky, razantních kroků a mediální bouře toho zase nový ministr tolik nepředvedl, nebyla zatím možnost, je ve funkci krátce a i razantní opatření potřebují určitý čas, aby se osvědčilo, zda měla význam.

To se tedy teprve ukáže, v politické rovině se ale už teď ukazuje, že Rath přesedlal z nepolitické funkce do politiky těžkého kalibru. Jeho téměř bezprecedentním krokem je jeho odmítnutí přijít do Senátu obhajovat nucenou zprávu ve VZP. Ministr není povinen z Ústavy do Senátu chodit, ale zpravidla se tam ministři dostavují, když se jedná o jejich resort nebo jejich návrhy zákonů. Ministr tak vyjádřil symbolicky svůj vztah ani ne tak ke druhé parlamentní komoře, ale spíše k faktu, že tam má velký vliv právě ODS. I to je součást politiky.

Tento razantní styl politiky, a nutno zdůraznit, že jde především o politiku, může mít jistě krátkodobě úspěch. Je však otázka, zda-li krizový resort zdravotnictví je tím nejvhodnějším bitevním polem pro měření sil mezi hlavními rivaly příštích voleb, ODS a ČSSD.