Mimozemský původ života na Zemi?
Experiment britských vědců ukázal, že by na Zemi mohl život doputovat z jiných planet.
Teoriemi o panspermii se zabývala dlouhá řada vědců, mezi jinými i slavný švédský chemik Svante Arrhenius. Vyznavači panspermie vycházejí z myšlenky, že se život nevyvinul na Zemi, ale dorazil na ni z vesmíru už „hotový“. První formy života mohly přistát na povrchu naší planety při kolizi s meteoritem či kometou. O tom, že na Zemi dopadly jako meteority například horniny pocházející z Marsu, existují přesvědčivé důkazy. Také ke srážkám Země s kometami v minulosti opakovaně docházelo.
Mimozemský život by byl na své vesmírné cestě na Zemi vystaven krutým podmínkám. Nejprve by byly horniny s mikroorganismy vymrštěny z povrchu své mateřské planety do kosmu po srážce s asteroidem. Už to by byla velmi tvrdá zkušenost. Následoval by dlouhý pobyt v mrazivých podmínkách meziplanetárního prostoru. Nakonec by musel mimozemský organismus zvládnout i pád na zemský povrch a „tvrdé přistání“.
Na nedávném European Planetary Science Congress konaném na University College London představila Dina Pasiniová z University of Kent výsledky experimentu, kterým její tým ověřil, nakolik jsou alespoň některé etapy panspermie reálné. Vědci použili mořskou jednobuněčnou řasu Nannochloropsis oculata. Nejprve ji zmrazili a následně mražený vzorek vystřelili speciální dvoustupňovou „vzduchovkou“ do vody. Imitovali tak jednak mrazivé podmínky meziplanetárního prostoru a jednak pád mimozemského organismu na povrch Země. Čím vyšší rychlosti vzorek dosáhl, tím méně řas přežilo kolizi s vodním „terčem“. Přesto prokázaly buňky řasy překvapivou odolnost. Některé přežily dokonce i náraz na vodu v rychlosti bezmála7 kilometrůza sekundu.„Právě takové rychlosti můžeme očekávat při dopadu meteoritu na zemský povrch,“ říká Dina Pasiniová.
„Náš výzkum otevřel hned několik otázek,“ říká Dina Pasiniová. „Pokud najdeme život na jiné planetě, bude to naprostý cizinec, anebo to bude náš příbuzný? A pokud se ukáže, že je to náš příbuzný, pak se musíme ptát, zda je pozemský život jeho předkem, anebo zda jsme my potomky tohoto mimozemského života. Zatím na tyto otázky nedokážeme odpovědět, ale to se může už v dohledné době změnit.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
