Miloševičův mediální tah?

Dále se vypráví, že byl pro výměnu srbských a chorvatských bojovníků, několik desítek Chorvatů také skutečně nechal propustit. Ti byli vězněni v pevnosti, tyčící se nad Kninem, hlavním městem Krajiny. Části Chorvatska, kde moc převzali srbští zastánci separace. Propuštění si sice později stěžovali na mučení a špatné zacházení, nicméně ve svých vzpomínkách dobře mluví o muži, který sledoval záběry z vietnamské války. V jeho přítomnosti zajatci nesměli být mučeni ani biti. Kapitána Dragana.

Jeho postava je dodnes diskutabilní. Zmíněný muž je občanem Austrálie, kam kdysi přišel se svými rodiči. Později absolvoval školu pro záložní důstojníky v Melbourne, považovanou za výběrovou. To už měl za sebou službu v elitním 1. královském Viktoriině pluku.

V Austrálii později začal podnikat. Původně snad měl síť prostitutek, nicméně později vytvořil malou leteckou a plavební společnost. V roce 1990 se pokusil o něco podobného na pobřeží Černé hory, tehdy ještě nedílné součásti Jugoslávie.

Byl Dragan skutečně výjimečnou postavou války v Chorvatsku, nebo šlo jen o Miloševičem šikovně vytvořený a médii podporovaný mýtus? Vasiljkovič byl sice srbským národním patriotem, nicméně odmítal zastánce krajních postojů, jako byla Radikální strana Vojislava Šešelje. Toho prý bytostně nesnášel. I když se s ním nechal opakovaně natočit jako spojenec, bránící srbské zájmy v Chorvatsku.

Mediální sláva měla poměrně krátké trvání. Vasiljkovič se opakovaně, opět možná jen naoko, hádal s vůdci krajinských Srbů Martičem a Babičem. Svého času byl i kvůli mediální kampani kolem jeho osoby populárnější, než oni. Jugoslávskou lidovou armádu obvinil z odpovědnosti za zabití dvou příslušníků své elitní jednotky. Včas prý ale nepochopil skutečné zájmy Srbska v Chorvatsku a nakonec se znelíbil i Slobodanu Miloševičovi. Zda tomu tak bylo doopravdy zůstává nezodpovězenou otázkou. Někdy až nekritické zobrazování jeho v uvozovkách "slušného" zacházení s Chorvaty skončilo pozdním podzimem roku 1991.

Vydání "Kapitána Dragana," který během australské části svého života přijal nové jméno Daniel Snedden, požaduje Chorvatsko, jehož soudy hodlají posuzovat Vasiljkovičovo působení během občanské války.

V zemi pochopitelně nepřevládá proti velitelům srbských jednotek žádná shovívavost. I v Chorvatsku se ale objevily názory, že "Kapitán Dragan" není tím pravým. Žádost o jeho vydání předložil Záhřeb krátce poté, co byl ve Španělsku zatčen haagským tribunálem hledaný generál Ante Gotovina. Důkazy proti Vasiljkovičovi nejsou zatím zcela jasné. Navíc se k žádosti na jeho vydání odhodlali v Chorvatsku poměrné pozdě, téměř 15 let od krajinských událostí.

Australané Vasiljkoviče zatkli a uvěznili v lednu roku 2006. Od té doby posuzovali, zda jsou důkazy k jeho vydání dostatečné. Podle posledních informací zřejmě ano, nicméně Draganovi právníci se nyní pokoušejí podat protest u australského Federálního soudu, na což mají lhůtu 15 ti dnů. A tak jeho vydání stále není jisté.

Pokud by nakonec chorvatský soud dokázal Vasiljkovičovi nějakou vinu, hrozilo by mu uvěznění na 20 let. I váleční zajatci ale pro něj nacházeli poměrně příznivá slova. I když není vyloučeno, že tváří v tvář národnímu soudu v Chorvatsku budou vypovídat odlišně.

Závěrem je třeba zopakovat otázku. Byl Kapitán Dragan skutečně ve své době výjimečným velitelem, nebo šlo o onu mediální kampaň, která se svého času hodila Bělehradu? V době, kdy byl celý svět šokován, jednak začátkem jugoslávské války a taky krutostmi, které jí provázely.

Jedno je jisté. Dragan byl inteligentní, svérázný a alespoň v očích novinářů umírněný. Tvrdil, že Slobodana Miloševiče nemá rád, nicméně ho dlouho respektoval. Později ale proti němu svědčil během procesu před Haagským tribunálem.

Válku by podle jeho slov měly vést jen armády respektující Ženevské konvence a nikoli rabiátské polovojenské jednotky jako tomu často bylo v bývalé Jugoslávii. Během začátku bosenské války byl prý dokonce šokován ze záběrů obléhaného Sarajeva a později srebrenickým masakrem, o němž tvrdil, že z něj má depresi. A také odmítl stát se se svou jednotkou součástí armády bosenských Srbů, vedených generálem Ratkem Mladičem. Bylo to ale z vypočítavosti, nebo ze zhrzenosti?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .