Miloš Šenkýř: Proč máme čtyři druhy svátků
Máme „státní“ svátek se zavřením obchodů nebo „ostatní“ svátek, ale také se zavřenými dveřmi? Nebo mají prodejny otevřeno? Návrh na zavírací neděle u nás nemá příliš šanci, ale svátky by mohly být jednotné. Zákon dělí tuzemské svátky na státní a ostatní. Téměř bych se ale vsadil, že většina lidí vůbec nemá tušení, že takové dělení existuje. Že třeba náboženské svátky těžko mohou být označeny za státní, když nemáme státní náboženství. Prostě – svátek jako svátek.
Pro většinu z nás se však svátky rozdělily jinak. Na zavírací a na nezavírací. Popřípadě, a to u Štědrého dne, polozavírací.
Čtěte také
Je zbytečné řešit, proč je ten či onen svátek propojen s omezením prodeje ve velkých prodejnách. To privilegium by asi měly mít ty nejvýznamnější. Což je pak otázka například u Velikonoc, kdy Velký pátek je pro věřící významnější než Velikonoční pondělí, ale obchody mají zavřeno právě v pondělí.
Diskuse o tom, jestli bychom měli mít zavřeno o všech svátcích, těch státních i nestátních, nám naruby obrátila koronavirová doba. Dva roky za sebou jdoucí zavírání či naopak otevírání obchodů podle úplně jiných pravidel. A také nouzové stavy, během kterých zákonné omezení prodejní doby vůbec neplatilo.
Svátky státní a ostatní
Čtěte také
Přesto stojí za to tu diskusi vést. Nejde o volno zaměstnancům, kteří stejně v případě nutnosti pracují za zavřenými dveřmi obchodů. Nebo naopak ten úhel jejich pohledu, že sváteční příplatek je vítaným přivýdělkem. Stejně jako ponechme stranou diskuse, jestli právě to volno o svátcích nemá být symbolickým prostorem k zamyšlení nad důvodem ke svátku.
Měli bychom se zamyslet, jestli „zavírací svátky“ svým způsobem neovlivňují podobu těch „nezavíracích“. Kolik lidí do obchodu nepůjde, protože prostě neví, jestli se na ten či onen den vztahují omezení. A kdo by to pořád hledal…
Mimochodem, nejde jen o obchody. Podle toho, která omezení platí, se řídí i veřejná doprava, třeba intenzita spojů nejen k velkým nákupním centrům.
Čtěte také
Prodavačky v obchodech se shodují – když má být den zavřeno, zdá se, že se blíží konec světa. Lidé jako by ten den bez možnosti něco koupit nemohli vydržet. Raději si nakoupí velké zásoby. Tímto úhlem pohledu ani ten zavírací den neznamená naprostou ztrátu tržeb.
Někteří byli odvážnější a mluvili o zavírání obchodů nejen o svátcích, ale i v neděli. Každou neděli. Jenže v tuzemsku by asi neprošla praxe z Rakouska a Německa s omezením nedělního prodeje. A dokonce by neprošla ani polská varianta, kde smějí v neděli větší prodejny prodávat jen ve vybraných termínech. Letos na jejich spočítání není potřeba ani všech prstů na rukou.
Tak nějak jsme si za ty tři desítky let od listopadu 1989 zvykli, že obchody se změnily. Že velká část prodejen, hlavně těch velkých, nezavírá v sobotu před polednem.
Je tu ale otázka, jestli aspoň neudělat rovnítko mezi svátkem a zavíracím dnem. Nebo mezi svátkem a otvíracím dnem. Zjednodušit to nám všem, abychom nepřemýšleli, ke kterému „obchodnímu“ typu svátků ten či onen patří. Abychom mohli zůstat jen u toho dělení na státní a ostatní.
Mimochodem, 28. říjen je státní svátek s povinným zavíráním obchodů.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
