Tereza Zavadilová: Lidé ztrácejí důvěru v nákupy i budoucnost
Spotřebitelská důvěra v Česku se podle dat publikovaných statistickým úřadem propadla na historické minimum, respektive na nejnižší úroveň od roku 2003, od kdy se tento ukazatel v tuzemsku sleduje. Podobný výsledek podává konjunkturální průzkum mezi firmami – negativní výhled mají zástupci všech sektorů s čestnou výjimkou stavebnictví, kde se v následujících měsících čeká zvýšená aktivita prý proto, že přestaly tak prudce zdražovat práce.
Takzvané konjunkturální průzkumy mezi firmami i lidmi coby spotřebiteli jsou důležitým předstihovým indikátorem ekonomiky – ukazují totiž, kam se v nejbližších měsících hospodářství podle jejich aktérů pohne. Lidé šetří a bojí se utrácet, třetina dokonce přiznává, že má problém vyjít s penězi.
Čtěte také
Firmy odpovídaly, že jim současné ceny energií začínají činit existenční potíže. Tím, že se šetří, čeká se také pokles výroby. Jediným pozitivem výsledků průzkumu nálady je podle ekonomů pokles inflačních očekávání ve firmách – růst cen se naštěstí nachází někde kolem vrcholu. Jenže obavy z inflace pomalu střídá obava z recese čili poklesu ekonomiky.
Češi jsou obvykle spíše pesimisté, co se ale týče aktuální důvěry, výhledy jsou podobné i v ostatních vyspělých zemích. Spotřebitelská důvěra v zemích OECD se také propadla na historicky nejnižší úroveň. Protože tam se ukazatel měří déle, výsledek je ještě hrozivější – úroveň výhledu je nejnižší od 70. let. Stejně jako v Česku jsou nyní lidé ještě pesimističtější, než byli ve finanční krizi, která začala před patnácti lety a přinesla prudký propad ekonomiky.
Ekonomická situace se stabilizuje
Čím to je? Důvodů je víc. Nejsilnějším strašákem je inflace, která prudce snížila životní úroveň domácností a na takto vysokých úrovních ve vyspělém světě desítky let nebyla.
Čtěte také
Finanční krize přinesla razantní pád kapitálových trhů a posléze i ekonomiky, ale její přenos do peněženek lidí trval déle. Výzkumníci podle magazínu Economist soudí, že lidé aktuálně vnímají situaci hůře proto, že se po dvouleté tíživé pandemii čekala ekonomická euforie, která nenastala. Navíc státy během pandemie zalepovaly omezení svobod lidem i firmám penězi a tento efekt je nyní pryč. Velmi negativně na obecné naladění působí samozřejmě také válka na východě Evropy.
K důvodům extrémního pesimismu lze zcela jistě připočítat i mediální krajinu, která je nyní jiná než kdykoli dříve. V dobách finanční krize byly sociální sítě v plenkách a o přenos informací se starala tradiční média, schopná podat věci v kontextu. Nyní lidé čelí záplavě negativních zpráv i pseudozpráv, které jim podle svých algoritmů vybírají internetové prohlížeče nebo sociální sítě a nedají jim oddechnout. Nemluvě přímo o fake news či zaručených řetězových odhaleních.
Přitom i když to ještě nevypadá, ekonomická situace se v mnoha oblastech stabilizuje. Nejhorší potíže v logistice jsou za námi. Klesly ceny ropy a paliv, po politickém zásahu Evropské unie i plynu. Snižuje se cena průmyslových surovin a pomalu normalizuje i zamrzlý trh práce. Vlády včetně české slíbily podporu při dramatických účtech za topení. Nervozita je oprávněná, ale minimálně co se týče ekonomiky, tragédie to není. Aspoň zatím.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
