Mikulčice, legenda české archeologie, stále vydává nové objevy

19. říjen 2017

Nejrozsáhlejší slovanské archeologické naleziště u nás najdete v Mikulčicích nedaleko Hodonína. Výzkum tam začal už v polovině minulého století, aby intenzivní bádání přineslo celou řadu nálezů z doby Velkomoravské říše. Více o lokalitě i její historii řekl v Magazínu Leonardo Lumír Poláček z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a vedoucí základny v Mikulčicích.

„Mikulčice jsou legendou české archeologie. Byly objeveny náhle v roce 1954, kdy si profesor Poulík na základě upozornění místních všiml, že se zde vyorávají zbytky malty a lidských kostí.“

O Velké Moravě nebo Cyrilu a Metodějovi se sice z písemných pramenů vědělo, ale nikdo si je nedokázal spojit s touto oblastí. „Byl zde pokus propojit tu Velehradskou otázku a tak nastolit možnost, že centrum Mojmírovské Velké Moravy bylo ve Staroměstské oblasti.“

„Objev Mikulčic tento obraz naboural. Vykopávky trvaly nepřetržitě 40 let, pak došlo k přerušení, a dnes výzkum běží dál a kontinuálně,“ popsal archeolog.

Nejdůležitější poznatky, které výzkum v Mikulčicích přinesl, byly v oblasti starých církevních staveb. „Už od roku 1949 se vědělo, že od 9. století existovaly na Moravě zděné církevní stavby. Během prvních let terénního výzkumu se v Mikulčicích našlo deset zděných kostelů, což totálně převrátilo všechny představy.“


„S blížícím se Mezinárodním dnem archeologie pořádá brněnský Archeologický ústav prohlídky významných lokalit jako jsou Mušov nebo Pavlov. Také v Mikulčicích pořádáme v sobotu 21. října exkurzi na slovenskou stranu, kde stojí Kaple svaté Margity, jediný dosud stojící předrománský kostel z 9. století, který byl zřejmě tehdy součástí mikulčické aglomerace.“

Byly také zkoumány části tamního hradu, dřevěné mosty, rozsáhlá sídliště a výrobní objekty. „Všechny tyto objevy v Mikulčicích iniciovaly systematický výzkum i na jiných lokalitách. Do roku 1954 se také v oblasti oralo, ale pak se oblast zatravnila, a tím možná i zachránila.“

Moderní archeologický výzkum vyžaduje ale nové terénní práce, které jsou dělány jinou metodikou a jinými prostředky. „Základní zlom je v digitální dokumentaci, ta nám pomohla i v oblasti zaměřování.“

„Už jsou to desítky let, co archeologie úzce spolupracuje s přírodovědnými obory, a vznikly obory jako archeozoologie, archeobotanika nebo dendrochronologie. V Mikulčicích jsme přesně před dvaceti lety otevřeli takto zaměřené laboratoře, tedy na sídelní interdisciplinární výzkum .“

Navíc přicházejí stále nové způsoby práce s antropologickým materiálem, tedy kosterními pozůstatky. „Dnes se ukazuje, že cenná bude výpověď kosterního materiálu z 2500 prozkoumaných hrobů. Ty představují obrovský informační potenciál.“

Pomocí nových metod mohou vědci nyní lépe zkoumat nejen zdravotní stav a fyzické zatížení osob, ale jsou schopni rekonstruovat třeba jídelníček. „Izotopová analýza také dokáže identifikovat, odkud lidé k nám přicházeli.“

„To je pro historické obory netušená možnost. Doufáme, že se velice významně vyjádříme ve věci Velkomoravské populace v 9. století a že lze očekávat významné objevy,“ shrnul Luboš Poláček.

Spustit audio