Michal Zlatkovský: FaceApp. Pro většinu uživatelů není soukromí na internetu podstatné

Tím posledním se stalo používání nástroje jménem FaceApp. Jde o mobilní i webovou aplikaci, která slouží k úpravě portrétních fotek.

Facebook vkládá do obrázků skryté kódy. Zjišťuje, kdo sleduje, sdílí a stahuje fotky jeho uživatelů

• Upravit
• Smazat

Debata o skrytých kódech vkládaných do fotografií nahraných na Facebook se vede už delší dobu. Znovu ji teď rozvířil na svém twitteru student práv zabývající se programováním a internetovou bezpečností Edin Jusupovic.

FaceApp existuje už dva roky, umožňuje třeba udělat ze zamračené fotky usměvavou nebo upravit obličej tak, aby vypadal jako nalíčený. Masově se ale aplikace rozšířila až teď, s funkcí, která umožňuje simulovat stárnutí a z fotky mladého člověka udělá autenticky působícího důchodce. Vyzkoušelo si ji už hodně přes sto milionů lidí.

FaceApp má ale háček. Fotky, které v ní uživatel zpracovává, nezůstávají na jeho telefonu, ale nahrávají se na server a upravují se vzdáleně. Aplikace si navíc říká o přístup k datům v telefonu, které nepotřebuje. Navíc patří firmě sídlící v ruském Petrohradě.

To celé vyvolalo obavy: podezření, že citlivá data z milionů mobilních zařízení proudí přímo do ruských rukou, se objevilo i třeba v deníku The New York Times.

Hlasy volající po větší kontrole

Skutečnost nakonec tak dramatická není. Aplikaci prověřili bezpečnostní experti a zjistili, že z mobilů odtékají jen ta data, která jsou pro úpravu fotek skutečně potřeba. Neproudí navíc do Ruska, ale na datová úložiště amerického Googlu a Amazonu, kde zpracování probíhá. To ostatně potvrdil i šéf společnosti, která FaceApp vlastní, Jaroslav Gončarov.

Michal Zlatkovský: Patnáct let s Facebookem

• Upravit
• Smazat

Počínaje 4. únorem 2004 si spolužáci studenta Harvardovy univerzity Marka Zuckerberga mohli založit profil na jeho nové webové stránce a zpřístupnit své životy ostatním.

Data tedy ruské tajné služby podle všeho nevyužívají. To, že fotografie i další materiály nahrané na internet zdaleka nejsou jen v našich rukou, je ale dobré si připomínat.

V podmínkách FaceAppu stojí, že služba má trvalý a neodvolatelný přístup k obsahu, který jí poskytnete, i právo ho dál využívat a veřejně šířit. Zní to možná hrozivě, ale fakt je, že podobná klauzule je součástí obchodních podmínek celé řady dalších služeb.

Data svých uživatelů může prakticky libovolně využívat třeba Facebook nebo Google. V praxi se používají hlavně pro přesné cílení obchodních sdělení – pro oba technologické giganty je prodej reklamy hlavním zdrojem příjmu. Nezměrné množství fotek, které mají k dispozici, se ale využívá taky třeba k trénování umělé inteligence, která pak dokáže rozeznat obličeje uživatelů.

Projekt E-Bezpečí varuje rodiče před nebezpečnými následky sdílení fotek dětí na internetu

• Upravit
• Smazat

Zveřejňování fotografií svých dětí na sociálních sítích se stává stále větším problémem. Především pro ty dospívající. Takzvaný sharenting, spojující slova share a parenting pro ně může být ponižující a doslova nebezpečný. Podle výzkumu olomouckého projektu E-Bezpečí téměř tři čtvrtiny českých rodičů dávají pravidelně fotky svých dětí na sociální sítě.

O tom, jak lehkovážně zacházejí technologické firmy se soukromými daty, se mluví neustále. Nedávný skandál kolem firmy Cambridge Analytica, která využívala údaje o uživatelích vylákaných prostřednictvím Facebooku k volebnímu marketingu, je jen špičkou ledovce: úniky citlivých dat jsou u velkých i malých webů takřka na denním pořádku.

I v případě FaceAppu ale platí to, co vždy: pro drtivou většinu uživatelů není soukromí na internetu podstatné, případně je rádi vymění za pohodlí nebo zábavu. Ať jsou skandály sebevětší, těch, kteří jsou kvůli nim ochotní změnit své návyky, je minimum.

Firmy, pro které je využívání uživatelských dat základem byznysu, také své chování samy od sebe změní jen těžko. Jedinou cestou, jak situaci změnit, tak zůstávají regulace národními vládami a nadnárodními organizacemi.

Evropská unie už některá opatření, třeba směrnici o ochraně osobních údajů GDPR, už zavedla – a hlasy volající po větší kontrole Facebooku a dalších gigantů čím dál hlasitěji zaznívají i ve Spojených státech. Než na ni přijde řada, uživatelům nezbývá než doufat, že aplikace jako FaceApp jsou skutečně tak neškodné, jak jejich tvůrci slibují.

Autor je datový novinář Českého rozhlasu