Michal Komárek: Hejtmani chtějí střední školy

Učeň, střední odborné učiliště, řemeslo (ilustrační foto)
Učeň, střední odborné učiliště, řemeslo (ilustrační foto)

Krajští hejtmani plánují proměnit část středních škol na přípravku techniků a řemeslníků, které dnes firmy velmi těžko shánějí.

Rozehrává se střet, který může ovlivnit budoucnost desítek tisíc dětí.

Michal Komárek: Každé dítě by mělo mít možnost chodit do dobré veřejné školy

Přijímací zkoušky

Jsou testy u přijímacích zkoušek škodlivé? Deformují představu o tom, co je to vzdělání? Vystavují děti zbytečnému stresu?

Nedávno ministr školství Robert Plaga ohlásil kontrolu v krajích – má zjistit, zda kraje školám rozdělily peníze na odměny učitelů. Opakovaně se totiž ozývají hlasy, že učitelé leckde nemají vůbec žádné odměny, natož odměny navýšené podle vládních slibů.

Asociace krajů rázně odpověděla, že ministerstvo hledá viníka na špatném místě – za nízké platy učitelů rozhodně nemohou kraje. Tvrdá hádka. Přitom spíše jen kouřová clona, snaha získat sympatie ve střetu, který už trvá téměř rok: Jde o to, že hejtmani chtějí převzít kontrolu nad středními školami.

Jedním z důležitých symbolických milníků sporu je plán karlovarského kraje na reformu škol. Objevil se zhruba před rokem a kritici ho nazvali „eugenickým dokumentem“: Kapacitu škol chtěl sladit s „Gaussovou křivkou“, zjednodušeně řečeno ji tedy chtěl určovat podle rozložení inteligence.

Automatizace změní trh práce k nepoznání

Michal Komárek: Nepodkročitelná hranice přijímacích zkoušek

Učeň, střední odborné učiliště, řemeslo, (ilustrační foto)

Nejnaléhavější současná diskuse o školství se vede o přijímačkách na střední školy, konkrétně o tzv. nepodkročitelné hranici či cut-off score.

Ještě více zjednodušeně: Kraj by chtěl mít školy určené pro chytré a jiné školy pro ty hloupější. A zároveň by chtěl přesně určovat, kolik dětí patří do té které skupiny. Výsledkem by byl téměř poloviční úbytek studentů víceletých gymnázií a naopak posílení učebních oborů.

S požadavkem na podporu učebních a omezení maturitních oborů později přišla i Asociace krajů. Nejprve hejtmani požadovali zavedení cut-off score, neboli tzv. nepodkročitelné bodové hranice u přijímacích zkoušek na střední školy. Odhadovali například, že stanovení hranice na 30 bodů by snížilo počet studentů na čtyřletých maturitních oborech o 10 procent.

Když vláda cut-off score odmítla, přišli s dalším požadavkem: Chtějí, aby kapacitu škol schvalovaly kraje. A netají se tím, že jejich cílem je posílit učňovské obory. Říkají tomu „sladit vzdělávání s požadavky trhu práce“.

Michal Komárek: Jak současné školství změnit?

Žáci od 1. do 9. třídy se jednou týdně schází v laboratořích fakulty strojní, aby se zábavně a hravě naučily základy techniky a zdokonalily své dovednosti

„Třicet procent  učiva můžeme klidně škrtnout,“ řekl nedávno ředitel základní školy v diskusi k úpravě školních osnov.

Vláda znovu odmítla. Ministr Plaga ale nedávno překvapivě hejtmanům slíbil, že je podpoří. Vzápětí v České televizi řekl, že víc učňů nepotřebujeme. S hejtmany tedy souhlasí i nesouhlasí zároveň. A aby toho nebylo málo, pošle pár dnů poté na kraje zmiňovanou kontrolu.

Tyto zmatky jsou ale jen maličkostí ve srovnání s podstatou celého střetu: Hejtmani chtějí plánovat kapacitu škol podle toho, co dnes potřebují firmy. A to snad už není ani krátkozraké. To je vyloženě hloupé. Je totiž jisté, že automatizace změní trh práce k nepoznání. A to už v blízké budoucnosti. A že větší šanci na uplatnění budou mít mladí lidé s obecným vzděláním.

Vyjádřením podpory hejtmanům snad ale Robert Plaga předvedl jen taktický ústupek a vláda a sněmovna krajský návrh nakonec znovu odmítnou. Bylo by hodně zvláštní, kdyby stát pouze přihlížel, jak hejtmani na středních školách provozují svá eugenická cvičení.