Mezi čolky jsou jedinci s pomalým i rychlým metabolismem. Díky tomu mohou přežít změny klimatu
Změny v rychlosti metabolismu mohou čolkům pomoct přežít klimatické změny. Výzkum Lumíra Gvoždíka z Akademie věd ukázal, že mezi čolky – stejně jako třeba mezi lidmi – existují individuální rozdíly v tom, jak rychlý mají metabolismus. To se pak odráží i v jejich chování. „Mezi čolky jsou jedinci s rychlejším metabolismem, kteří jsou současně pohybově aktivnější. Konečně jsme tak potvrdili jeden ze základních předpokladů modelu energetického řízení organismu.“
„Znamená to, že čolci s rychlejší metabolismem, kteří jsou současně pohybově aktivnější, mají větší šanci na potravu a partnera. Tato výhoda by ale měla platit pouze v prostředí s dostatkem zdrojů a nízkou početnosti predátorů, protože zvýšená pohybová aktivita zvyšuje riziko predace,“ přibližuje Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Čtěte také
„Pokud je ale v prostředí málo zdrojů potravy, je výhodnější metabolismus pomalejší, který šetří energií,“ zdůrazňuje.
Pokud by tedy prostředí bylo stabilní – ať už s nízkou, nebo naopak vysokou dostupností zdrojů –, byl by výhodnější jenom jeden typ metabolismu.
„Ale v realistickém prostředí, kde se nepředvídatelně mění dostupnost zdrojů a taky počet predátorů, je z hlediska přežití populace výhodná přítomnost jedinců jak s rychlým, taky pomalým metabolismem,“ vyzdvihuje vědec.
Gvoždík a jeho kolegové opakovaně měřili čolkům jak stav metabolismu, tak pohybové aktivity ve dvou teplotách.
„Jako prvním se nám podařilo zjistit, že tělesná teplota ovlivňuje proporci té individuální opakovatelné proměnlivosti u každého znaku jinak. Vztah mezi metabolismem a pohybovou aktivitu potom bylo možné zjistit až při společné analýze výsledků z obou teplot,“ shrnuje Gvoždík.
Čolci ohrožení změnami klimatu
Čolci patří mezi obojživelníky a právě ti jsou považováni za obratlovce, které nejvíce ohrožují změny klimatu, přibližuje Gvoždík. „Čolci jsou na rozdíl od žab mnohem vhodnější pro experimenty v laboratorních podmínkách, protože mají menší prostorové nároky,“ dodává.
Čtěte také
Gvoždík a jeho tým se čolky zabývá dlouhodobě:
„Podařilo se nám získat unikátní know-how pro jejich chov a rozmnožování. To nám umožnilo získat materiál pro tuto práci, která byla provedena na mláďatech čolků horských. Máme také dlouhodobé teplotní záznamy z přirozených stanovišť čolků, které nám pomohly vytvořit ekologicky realistické podmínky během experimentu.“
Poslechněte si celou Vědu Plus, provází jí Jan Burda. A na co se zaměřují výzkumy vědců v římské kolonii v Itálii nebo třeba v Jihoafrické republice?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka