Městské prostředí škodí duševnímu zdraví. Pomáhá pobyt v přírodě i zeleň kolem bydliště

30. srpen 2016

Život ve městě a na venkově významně ovlivňuje naše celkové zdraví i dlouhověkost. Vědci zatím prokázali, že lidé, kteří žijí ve městech, jsou méně nemocní a žijí déle. V případě psychického zdraví je to ale přesně obráceně.

„Psychických poruch ve městech je o 34 % víc než na vesnici a je to fakt, který byl opakovaně potvrzen. Městské prostředí je nepříznivé pro psychické zdraví,“ říká psychiatr prof. Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví. Týká se to všech duševních nemocí. Na příkladu schizofrenie vysvětluje, že u mužů existuje až dvojnásobné riziko, že touto nemocí onemocní, pokud žijí ve městě. U žen je toto riziko o něco menší.

Škodí fyzická blízkost i malý kontakt s lidmi

Čím to je, že město takto působí, vědci zatím přesně neví. Podle profesora Horáčka existuje několik zajímavých hypotéz, které vědci studují. Jedna z nich říká, že ve městech se lidé málo osobně znají – komunikují na dálku, elektronicky, místo toho, aby se osobně setkávali, a to může vést k duševní nemoci.

„Další hypotéza, která mě nesmírně zaujala, se týká fyzické blízkosti, která je ve městě větší, třeba v metru nebo na ulici jsme v davu. To, že dochází k prolamování hranic našeho osobního prostoru, může spouštět obrannou stresovou reakci a pocit ohrožení,“ popisuje další z hypotéz Horáček a dodává, že i to může postupně vést k psychické poruše.

Největší počet psychicky nemocných napočítali vědci mezi nízkopříjmovými obyvateli ve středu měst. Může za to takzvaný sociální sestup. „Když se zjistilo, že v nižších socioekonomických vrstvách je výskyt schizofrenie vyšší, tak vznikla otázka, čím to je? A zjistilo se, že to není tím, že by chudoba byla rizikovým faktorem pro schizofrenii, ale tím, že ty rodiny, ve kterých se začne ta nemoc objevovat, tak chudnou, přestávají se uplatňovat v zaměstnání, začnou selhávat a sociálně sestupovat,“ vysvětluje psychiatr prof. Cyril Höschl.

smutek, deprese, melancholie

Ochranný faktor: příroda

Jak tedy chránit své duševní zdraví? Četné studie, které si všímaly vlivu pobytu v přírodě nebo přímo v lese na duševní pohodu a zdraví, ukázaly, že čím víc jsme v přírodě, tím víc můžeme zvýšit naši psychickou pohodu a dokonce zlepšit své duševní zdraví. „Kupříkladu se ukázalo, že pocit zdraví, který lidé mají, přímo koreluje s tím, jaké procento zeleně pokrývá plochu do tří kilometrů kolem jejich bydliště. Čím více zeleně tam je, tím zdravější se cítíme,“ říká psychiatr Jiří Horáček.

Dále vysvětluje, že to je příležitost pro realizaci ochranných opatření – například zakládání parků, lesních školek nebo sadů. Doporučuje i pravidelné střídání pobytů ve městě a na venkově. Třeba na typické české chalupě mimo město.

autoři: Terezie Jirásková , jpr
Spustit audio