Matěj Schneider: Biden chce reformovat Nejvyšší soud. Republikáni se budou tvářit, že se jim nelíbí
Dosluhující americký prezident Joe Biden se svým úřadováním ještě neskončil. Poprvé od té doby, co oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení, představil výrazný politický plán. V navrhované reformě se zaměřil na instituci, která v posledních letech ztrácí důvěru mnoha Američanů: na Nejvyšší soud.
Bidenův návrh má tři hlavní body. První je omezení funkčních období členů Nejvyššího soudu na 18 let. Dále navrhuje nový dodatek ústavy, který by vyjasnil, že exprezidenty nechrání tak široce pojatá trestněprávní imunita, jakou jim Nejvyšší soud nedávno přiřknul.
Čtěte také
Třetím bodem je prosazení vymahatelného etického kodexu pro soudce, aby se například museli zříct účasti na rozhodování o případech, kde mají střet zájmu.
Biden jde s tímto plánem na ruku demokratickým voličům. Ti se na Nejvyšší soud zlobí, kvůli sérii konzervativních rozhodnutí – v čele s už dva roky starým narušením interrupčních práv, anebo právě zmíněné imunitě, kterou soud výrazně pomohl Trumpovi v jeho právních potížích.
Souhlas má u většiny Američanů
To ale neznamená, že by alespoň část návrhu nebyla velmi populární. Především omezení funkčních období soudců je návrh, který americká veřejnost dlouhodobě přijímá. V průzkumech veřejného mínění se pro zavedení něčeho takového vyjadřují mnohdy víc než dvě třetiny Američanů.
Čtěte také
Dle některých s návrhem souhlasí čtyři pětiny demokratických voličů, ale i tři pětiny republikánských. Aktivně podporovali zavedení právě 18letých funkčních období republikánští politici, jako bývalý guvernér Texasu a někdejší uchazeč o republikánskou nominaci na prezidenta Rick Perry.
Velký problém Bidenova plánu je ale praktická prosaditelnost. Etický kodex by šel snadno schválit běžnou legislativní cestou. Zbytek návrhu je složitější. Osekání prezidentské imunity by vyžadovalo nový ústavní dodatek, což je v současném politickém klimatu těžko představitelné.
Čtěte také
Pokud jde o limit délky funkčních období, názory amerických právních expertů se dlouhodobě různí. Dle některých by i tato změna vyžadovala náročný proces úpravy ústavy.
Dle jiných nespecifikuje současná podoba ústavy, jak dlouho mají nejvyšší soudci sloužit a proto by stačil opět standardní legislativní proces. Je to možné, ale je jisté, že odpůrci návrhu by se ho snažili zastavit soudní cestou.
Další tvrdí, že jde o zničení soudu
Jedním z nich by mohla být vlivná lobbistická organizace Federalist Society. Její zakladatel Leonard Leo Bidenův návrh označil za pokus o zničení Nejvyššího soudu.
Čtěte také
V podobě, jaká vyhovuje Leovi, to je jistě pravda: například etický kodex by lobbistickou práci Federalist Society jistě zkomplikoval.
Bidenův návrh naopak okamžitě podpořila viceprezidentka Kamala Harrisová, která je zatím nepotvrzenou, ale předpokládanou náhradní kandidátkou demokratů po Bidenově ukončení kampaně. Její podpora je pro osud reformy podstatnější, než tlak ze strany Bidena.
V tuto chvíli se ale dá očekávat, že Trumpovi republikáni zapomenou na dřívější podporu některých svých spolustraníků i veřejnosti pro části Bidenova návrhu.
Současná Republikánská strana totiž slouží primárně Trumpovi – a tomu se tato reforma Nejvyššího soudu nemůže líbit z principu.
Autor působí na serveru voxpot.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
