Martin Povejšil o V4: Pořád se ještě učíme, jak prezentovat naše pohledy

Česko často spolupracuje se Slovenskem, Polskem a Maďarskem - dohromady se jim říká Visegrádská čtyřka. Tahle skupina slaví právě dnes 25. výročí vzniku. Jaký má vlastně v Evropě vliv?

„Visegrádská čtyřka zklamala z hlediska společné politiky vůči krizi na Ukrajině. Přitom jestli by se někdo měl být schopen dohodnout, tak jsou to právě tyto 4 země," říká Judy Dempseyová z výzkumného centra Carnegie.

Dempseyová považuje krizi na Ukrajině za typický příklad působení Visegrádské skupiny. V těch skutečně zásadních věcech se podle ní 4 středoevropské země dokážou shodnout jen obtížně. Polsko tak má v ukrajinské krizi k Rusku mnohem tvrdší postoj než Česko a především Slovensko a Maďarsko.

Podobně to vidí i Paul Ivan z Centra pro evropskou politiku.

„V té době se lidé ptali, jestli má vůbec ještě smysl o existenci Visegrádské čtyřky mluvit. Analytici už o tom psali studie. Ale na druhou stranu, na řadu otázek mají tyto země stejný pohled a v současné debatě o uprchlících se vztahy mezi státy Visegrádu posilují," myslí si Paul Ivan.

Paul Ivan připomíná, že v současné uprchlické krizi mají státy Visegrádu velmi podobný postoj. V Evropě s ním ale vesměs narazily.

„Podle mě země Visegrádu naprosto nezvládly vysvětlit svoje důvody pro odmítání uprchlíků. Kvůli tomu bylo pro ostatní státy jednodušší obvinit V4 z toho, že jí chybí solidarita,“ říká Paul Ivan.

Analytik upozorňuje, že některé argumenty Čechů, Slováků, Maďarů a Poláků mezitím ostatní státy Unie převzaly. Ale důvěryhodnost V4 to příliš neposílilo; podle něj hlavně kvůli tomu, že řada čelných politiků z těchto zemí mluví jako xenofobové nebo dokonce rasisté. Je to podle něj obecný problém Visegrádské skupiny: často svoje argumenty nedokáže vysvětlit, čili takzvaně „prodat" ostatním partnerům v Evropské unii.

Na nadcházejícím summitu Evropské unie (EU) hrozí podle týdeníku Der Spiegel otevřený střet mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a zeměmi, které odmítají její plán na řešení uprchlické krize ve spolupráci s Tureckem. Mezi nejsilnější odpůrce patří země visegrádské skupiny (V4), které místo kontingentů pro přijímání běženců z Turecka prosazují uzavření hranic mezi Makedonií a Řeckem.

V rozhovoru pro Český rozhlas Plus odpovdídá Martin Povejšil, vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii.

Martin Povejšil|foto: Sander De Wilde

Jak se vám tahle poměrně tvrdá kritika V4 poslouchá - před jejím dnešním summitem a u příležitosti 25. výročí vzniku?

„Potvrzuje to skutečnost, že a jsou i oblasti, kde se země vzájemně rozcházejí. Řekl bych, že Ukrajina je příklad toho, kde jsme se v daný okamžik nedokázali plně shodnout. Například debata o klimaticko-energetickém balíčku je ale tématem, kde se Visegrádská skupina dokázala účinně semknout,“ odpovídá Povejšil.

„Když už se u uprchlické krize názory V4 shodují, proč je nedokáží vysvětlit ostatním partnerům v EU?

„Pořád se ještě učíme, jak prezentovat naše pohledy, zvlášť v případě, kdy nesouzní s tzv. bruselským mainstreamem,“ říká Povejšil.

Upozorňuje na to, že je třeba rozlišovat mezi tím, co říkají politici a jak to prezentují media. „My jsme za celou tu dobu neslyšeli přímý atak ze strany evropských politiků, z nedostatku solidarity nebo z xenofobie tak, jak to občas vidíme v médiích.“

Na čem se chcete dohodnout dnes v Praze, s čím budete spokojeni?

„Ta schůzka rozhodně nepůjde proti tomu, co je dnes hlavním politickým proudem EU. Bude se hledat příspěvek zemí ke společnému evropskému řešení,“ odpovídá Povejšil.

„Debata bude primárně o tom, jak pomoci ohroženým zemím, aby ten migrační tlak byly schopny zvládnout, nikoli o tom, jak odříznout Řecko od zbytku Balkánu,“ říká Povejšil.

Nehrozí tedy to, o čem spekulovala německá media, že na summitu EU by mohlo dojít k otevřenému střetu mezi V4 a Angelou Merkelovou?

„Německá politika, zejména kancléřka, sází tzv. vysoké karty na spolupráci s Tureckem a ochranu vnější hranice. Na druhé straně vidíme, že proud uprchlíků, kteří přicházejí z Turecka do Řecka přes moře, nějak zásadním způsobem nepoklesl. To setkání V4 dnes v Praze bude o tom, jak doplnit tu spolupráci s Tureckem posílením spolupráce s balkánskými zeměmi. Neočekávám, že na toto téma vznikne nějaký zásadní střet,“ myslí si Povejšil.

Jak se Česko staví k plánu německé kancléřky, že EU ročně z Turecka vyzvedne dvě stě až tři sta tisíc běženců a přerozdělí je mezi země osmadvacítky?

„Pokud jde o českou pozici, tak je to možná doplňující politika k ochraně vnější hranice, ale nemyslíme si, že jen přesidlováním uprchlíků z Turecka na území EU se ten problém dá vyřešit. Očekávám, že budou země, které se kriticky vyhradí a země jako například ČR, která si to jako doplňkový element mohou převzít,“ říká Povejšil.

Dá se summit vnímat jako vzpoura proti Německu?

„Rozhodně to vzpoura není a před každým summitem EU je běžné, že předsedové vlád nebo hlavy států se scházejí a diskutují o tom, co bude tématem Evropského summitu a jaké budou jejich pozice.“

Celý rozhovor si můžete přehrát ze záznamu Českého rozhlasu Plus.