Martin Ježek: Most Gazela aneb Romové pod mostem

16. únor 2010

Gazela má trhliny. Když se tato zpráva objevila v bělehradských novinách, nastalo div ne pozdvižení. Gazela je totiž železobetonový most klenoucí se přes řeku Sávu mezi centrem srbské metropole a obrovským sídlištěm Nový Bělehrad. Šestiproudý dálniční most však není jenom spojnicí obou polovin dvoumilionového města, ale nebude přehnané říct, že přes Gazelu musí každý, kdo si vzpomene jet z Balkánu do střední a západní Evropy. Tedy skoro každý. Vede přes ni dálnice přicházející z Bulharska a Řecka, která pokračuje jednak směrem na Chorvatsko a Slovinsko a pak i na Maďarsko. Obrovská kvanta aut se přidávají na nájezdech v těsném okolí mostu. Uzel zvaný Mostar je dokonce trojúrovňový.

I když Gazela byla v plné kondici, přejezd přes ní představoval náležité drama. Ve směru z Evropy byl průjezd Novým Bělehradem ještě celkem zvladatelný. Šestiproudá dálnice sice má od kamionů vyjeté koleje, ale provoz tu plynul poměrně svižně. Co minutu řidič dostane takzvanou myšku, protože místní neustále přejíždějí z pruhu do pruhu ve víře, že to bude rychlejší. Navíc se k jízdě využívá i odstavný pruh, městské autobusy nevyjímaje.

Ovšem při průjezdu kolem konferenčního paláce Sava Centrum, který stojí u samotného nájezdu na most začne být úzko. Poslední nájezd na dálnici je přeplněn auty, která se na něj místo za v řadě sebou cpou ve trojstupu, proud aut se skoro zastavuje a všichni jdou svými plechy "tělo na tělo". Vždy tu stojí policista, který pořád mává a píská, ale nikomu není jasné, co vlastně chce. Takový je scénář, když je v provozu všech šest pruhů řádných a dva odstavné.

Teď se však zjistilo, že se na některých místech mostu objevily trhliny. Media nejdřív přeháněla, že praskají pilíře a že by se neudržovaná Gazela také mohla zřítit. Městské technické služby tvrdily, že jde jen o praskliny plechu, jímž jsou obložena jednotlivá pole mostu. Že se ale nebude jednat o nic banálního teď ukázala zpráva, že se dva pruhy budou muset zavřít. Doprava v Bělehradě zažívala každodenní kolapsy i za normálních okolností, natož teprv teď. Kdo pracuje na druhé straně města, měl by začít vážně uvažovat o tom, že se tam přestěhuje.

Že se do mostu za čtyřicet let jeho existence nevložil ani dinár, si všichni uvědomují. Radnice už léta vyhrožuje, že se most bude rekonstruovat. Před dvěma lety všechno začínalo vypadat nadějně, když město začalo shánět financování. Peněz bude třeba hodně, asi 60 milionů eur. Zhruba půlku by měla dát Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj. Jenže most začíná Bělehraďanům padat na hlavu a pořád se nic neděje.

Za to "mohou" ti, kterým by Gazela spadla na hlavu do slova a do písmene. Pod nájezdem na most a v jeho nejbližším okolí totiž byl romský slum, který celé město znalo jako čvtrť Gazela. Romové z různých částí země, většinou uprchlíci, tam žili ve strašných podmínkách. Banka řekla, že peníze na rekonstrukci dá mimo jiné za podmínky, že Romům bude pomoženo. A tady se začínají hádat všichni. Radnice na každou domácnost - domačinstvo - nechala sprejem nechala nastříkat číslo a jednotlivé rodiny rozstěhovala do kontejnerů v několika částech města, tak aby pod Gazelou nikdo nezbyl. Podle podmínek banky, o nichž se teď všichni dohadují, kde jsou vlastně psány, se to mělo provést podle mezinárodní praxe.

Ať už tím kdokoli myslel konkrétně cokoli, Romové jsou po kontejnerech, nadále bez práce, bez dokumentů, bez všeho. Rozdíl je jenom ten, že už netáboří pod Gazelou a že místo chatrče mají nákladní kontejner. Vzrušenou debatu v komentářích pod články na srbských serverech vzbudily domněnky, že banka čeká, až stát Romům dá skutečné byty a zaměstná je. Všichni podnájemníci by se měli nastěhovat pod Gazelu a chtít od státu byt, napsal tak jeden člověk z Bělehradu. Že prý by to bylo lepší, než platit 20 let hypotéku.

Asi to nebyl dobrý nápad, spojovat peníze na rekonstrukci mostu s lidmi, kteří bydleli pod ním. Tím samozřejmě nelze zlehčovat, že ten most jim byl střechou nad hlavou.

Autor je spoluprscovník ČRo Rádia Česko

autor: Martin Ježek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.