Martin Ježek: Bulharský premiér rezignoval
Nejnovější bulharská vládní krize vyvrcholila jako krize bankovního sektoru. Východobalkánská země má totiž za sebou největší finanční skandál ve své novodobé historii. Centrální banka se musela odhodlat k bezprecedentnímu kroku, kdy čtvrté největší bance odňala bankovní licenci.
Prakticky to pro banku CorpBank znamenalo krach. Vyšetřování totiž ukázalo, že Corporate Commercial Bank, jak zní celý její název, není schopná doložit, komu a proč půjčila celkem skoro dvě miliardy eur. Je možné, že dokumentaci v bance někdo zničil.
CorpBank byla bankou, která spravovala účty mnoha státních firem a problémy s likviditou začala údajně mít v okamžiku, kdy některé státní podniky z ní začaly hotovost stahovat. Když propukl kolem banky skandál, následovaly protesty střadatelů, kteří se snažili domoci svých peněz. Pak přišlo zatýkání nejvyšších manažerů banky, které prokuratura viní ze zpronevěr ve stamilionech eur.
Daňový poplatník bude muset za toto bankovní dobrodružství zaplatit miliardu eur, což se občanovi, který žije v nejchudším státě Evropské unie, nemůže líbit. Bulharsko tak natáhlo ruku směrem k Bruselu a snaží se dostat od Evropské unie finanční pomoc. V sázce je stabilita celého bulharského bankovního sektoru. Tady někde bude pravý důvod rezignace předsedy vlády Orešarského.
Na odstoupení sociálně liberální menšinové vlády se bulharští politici dohodli už na konci června při jednáních o východisku ze současné krize. Uvolnila se tak cesta k předčasným volbám, jejichž termín je stanoven na 5. října. Podle bulharské ústavy se poté řízení země ujme přechodná vláda, která připraví předčasné volby.
Vládní krize se rozpoutala ještě před bankovním skandálem a nastala po volební porážce socialistické strany BSP v květnových volbách do Evropského parlamentu. V reakci na to vystoupilo z vládní koalice liberální Hnutí za právo a svobodu (DPS), které reprezentuje tureckou menšinu v zemi, a spustila tím vleklou politickou krizi.
K posledním úkolům Orešarského vlády patřila nominace bulharského kandidáta na evropského komisaře.
Podle agentury APA se ale vláda pravděpodobně na žádném jménu neshodla, a rozhodnout tak bude muset přechodný kabinet. Ten jmenuje prezident Rosen Plevneliev pocházející ze středopravicové strany GERB.
Podle bulharských médií se tak zvyšují šance současné eurokomisařky pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristaliny Georgievové, která je členkou stejné strany jako prezident. V minulosti se o Georgievové mluvilo také jako o kandidátce na šéfku evropské diplomacie.
Odstoupení Orešarského vlády požadovaly tisíce demonstrantů už pár dní po jejím nástupu více než před rokem v květnu 2013. I tehdy bylo jmenování menšinové Orešarského vlády východiskem z vládní krize, které předcházely masové protesty. Bulharsko teď čeká politické vakuum v podání přechodné vlády. Ani říjnové volby rozkolísanou bulharskou politiku do pořádku nedají.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka