Martin Horálek: Co čeká církve v roce 2023
Chceš-li rozesmát Boha, vyprávěj mu o svých plánech. Pamětliv této zásady, neodvažuji se na startu nového roku předpovídat nic z toho, co nám přinese. A to ani v oblasti života církví a náboženských společností. Pokusím se jen nastínit některé souvislosti, které mi v této oblasti připadají podstatné nebo zajímavé.
Čtěte také
Nejvíce křesťanů se jak u nás, tak i ve světě, hlásí k církvi katolické. Oficiální zdroje hovoří o 1,36 miliardách věřících. Jakkoliv se nám to v Evropě nezdá, počet katolíků ve světě roste. Většina jich žije na americkém kontinentu. Odtud ostatně pochází i současný papež František.
Při pohledu z Evropy se ale kondice katolické církve už zdaleka nejeví tak slibně. Ani přes různorodé snahy zatím nenašla adekvátní odpověď na postupující sekularismus. Její společenský a ekonomický vliv klesá. Sexuální a finanční skandály, kterých jsme svědky, situaci dále zhoršují. Je pochopitelné, že nejen od věřících, ale i od části kněží a biskupů sílí volání po změně.
Můžeme zastavit marginalizaci církve?
Praktickým projevem těchto snah je takzvaný synodální proces. Papež při něm pozval všechny věřící, aby se na základě strukturované debaty pokusili nalézt funkční podobu církve pro třetí tisíciletí. A právě závěrečná jednání o finální podobě evropské části synodální zprávy budou jednou z důležitých událostí i pro českou katolickou církev.
Vše se odehraje v únoru 2023 v Praze za účasti významných církevních osobností. Lidé s odlišnou kulturní a náboženskou zkušeností tu budou hledat způsoby, jak zastavit postupnou marginalizaci organizace, která kdysi bývala jedním z pilířů společné evropské identity.
Neokázalá praktičnost v pomoci druhým
Druhou největší církví u nás je Českobratrská církev evangelická. Na rozdíl od katolíků nenajdeme většinou u protestantů globální hierarchickou strukturu s centralizovaným vedením. Neznamená to ale, že by tuzemští evangelíci nebyli v kontaktu se svými souvěrci v zahraničí.
Čtěte také
Tradiční jsou kontakty zejména v německy mluvících oblastech. Ostatně celá řada duchovních v těchto zemích studovala. Projevuje se to i v moderních trendech jejich pastorace, díky které jsou schopni oslovit i lidi, kteří se nepočítají mezi aktivní křesťany.
Obecně můžeme u tuzemských evangelíků sledovat důraz zejména na neokázalou praktičnost. To se osvědčilo například při masivní pomoci ukrajinským uprchlíkům. Na podobné aktivity se chtějí zaměřit i v roce nadcházejícím.
Cílení na seniory bez oslovení mladých
Třetí nejpočetnější církví u nás je československá husitská. Ani její pozice není jednoduchá. Věroučně se hlásí zejména ke katolickému modernismu. Ovšem s tím, jak se postupně měnila katolická církev samotná, stírají se i specifika, která byla pro tuto národní církev charakteristická.
Čtěte také
Zřejmě proto se v současnosti husité orientují především na nacionální étos. Svědčí o tom i plán hlavních témat pro rok 2023, který obsahuje především připomínky osobností jako je Jan Hus, Jan Žižka nebo první prezident T. G. Masaryk. Organizace s takovými akcenty logicky oslovuje především ty dříve narozené. Není náhoda, že co do věkové struktury členů je právě v této církvi nejvyšší zastoupení seniorů. Pro její budoucnost bude zásadní, nakolik se jí podaří zaujmout mladou generaci.
To si ostatně uvědomují všechny církve. I proto velkou část svých prostředků a úsilí směřují do školství. Společně s církevním zdravotnictvím a charitativní činností jsou to právě školy, kde si církve vybudovaly respekt a uznání. Bylo by jen dobře, kdyby se dokázaly podobně etablovat i v dalších oblastech veřejného života.
Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
