Martin Fendrych: Vládní strany prohrály eurovolby. Mají rok na to, aby našly cestu k voličům. A aby šly proti dezinformacím

11. červen 2024

Eurovolby máme slavně za sebou. Účast 36,5 procenta voličů byla na tento typ voleb nečekaně vysoká. Vládě rozhodně nepomohla, právě naopak. K volbám přišlo hodně lidí, aby to Fialovu kabinetu pěkně natřeli.

Když sečteme vládní strany, získaly 37 procent hlasů a 9 europoslanců. Opozice v čele s ANO získala 52 procent hlasů a 12 mandátů. To je pro Petra Fialu a jeho kolegy velká, nepochybná prohra.

Čtěte také

Pozoruhodné je, co vlastně u voličů uspělo. Andrej Babiš táhl kampaň spolu s Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. Šéf ANO měl jednoduchou práci, neustále opakoval, že vláda lže a je nejhorší, jaká tu kdy byla. Sliboval nemožné, třeba zrušení migračního paktu a zastavení Green Dealu. To stačilo.

Vláda podcenila dezinformace

Filip Turek, největší skokan voleb, Kateřina Konečná a Tomio Okamura používali na chlup stejnou rétoriku jako Babiš. Naštvaní voliči pak naházeli hlasy motoristovi Turkovi, který byl v roce 2013 nafocen, jak hajluje. Lídr hnutí Motoristé sobě Petr Macinka to vysvětloval tak, že „Filip žádný neonacista není ani nikdy nebyl, možná má svérázný, pitomý smysl pro humor, a liberální Twitter ho ve své křečovitosti neumí pochopit“.

Čtěte také

Ve volbách tedy uspěly jak staré tváře (Babiš, Havlíček, Schillerová), i když do europarlamentu nekandidovaly, tak Turek, který je úplně nová tvář a dokázal vzít hlasy zavedenému opozičníkovi Okamurovi.

Pro vládní strany je výsledek velkým varováním. Jejich politika na voliče nezabírá. Spolu ví, že 6 křesel v Evropském parlamentu je málo, jeho tři strany měly před pěti roky v eurovolbách 9 poslanců. ODS ztratila jedno křeslo, Starostové také jedno a Piráti dokonce dvě. Propadák.

Zásadní otázka zní proč? A jistě, nabízejí se jasné odpovědi: ceny energií, jež na čas vyletěly nahoru; inflace, jež na čas prudce stoupla; válka, která lidi děsí a zdaleka nekončí; uprchlíci v Česku. Prostě velká nejistota, časy, které se prudce mění.

Čtěte také

Ale proč nepřišli voliči, kteří vědí, že lepší vládu k dispozici prostě nemáme? Proč je Fiala, Vondra, Rakušan, Bartoš a další nedokázali zvednout ze židlí a přilákat k urnám? A proč tak dobře lákala opozice, která v podstatě nic, nebo aspoň žádný zázrak, nenabízí?

A zase vlastně asi odpověď známe a vláda ji taky zná, protože se opakuje pořád dokola: Premiér a ministři neumějí své kroky vysvětlovat, neumějí s lidmi srozumitelně mluvit. Mají to mnohem těžší, nemohou jen kritizovat a fungovat jako nekonečné slibotechny, ale zároveň v tom dělají málo. Neumějí to, nemají dost kvalitní, chytré marketéry.

Martin Fendrych

Za zásadní a pro antisystémová uskupení důležitý považuji fakt, že vláda trestuhodně podcenila dezinformace. Ty se teď nejvíc týkají války na Ukrajině, předtím šlo o pandemii covidu a o takové nesmysly, jako že se dá covid léčit zředěným savem. Filip Turek by mohl vyprávět.

Vládní strany mají ještě rok času. Budou se muset vydat na cestu za voliči. Hledat způsob, jak čelit dezinformacím. Změnit marketing a možná i svoje vedení.

Autor je komentátor Aktuálně.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.