Martin Fendrych: Pokrok ani v církvi nezastavíš
Jestli se věci pomalu mění ve společnosti, tak ještě mnohem pomaleji to jde v církvích. A úplně nejhůř v oblastech, které církve pokládají „za své“. Sem rozhodně patří rodina a manželství.
V Česku se delší dobu vede debata o „manželství pro všechny“, tedy i pro stejnopohlavní páry. Stát jim zatím nabízí jen „registrované partnerství“, které je s manželstvím nesrovnatelné. Ostatně, registrují se auta a motorky, ne svazky lidí, kteří spolu chtějí žít.
Čtěte také
Manželství pro všechny budí vášně, mnoho praktikujících křesťanů tvrdí: Neumíme si představit, že by manžely byly dvě ženy, nebo dva muži. Nebo dokonce nějaké nebinární, genderově neurčené bytosti. Zajímavé, manželství by pro věřícího přece mělo být svazkem lásky. Celé křesťanství stojí na lásce, na bohu lásky, na oběti z lásky, na apelu: Milujte jedni druhé jako sebe sama. Jenomže co se ve společnosti mění 20 let, církvím obvykle trvá tak 200 let.
Překvapilo, když synod, tedy jakýsi „sjezd“, Českobratrské církve evangelické před týdnem odhlasoval, že „duchovní mohou žehnat svazkům osob stejného pohlaví, pokud o to požádají“. Opakuji, mohou jim žehnat, nikoli je oficiálně prohlásit za manžele, to, jak víme, u nás zatím nelze.
Zkusme být odvážní
Je to průlom. Požehnání má pro věřící zásadní duchovní význam: je to boží dar, být požehnaný znamená být v blízkém vztahu k Bohu a sám víru rozmnožovat a šířit. Evangelíkům přestává vadit, když spolu žijí lidé stejného pohlaví, tahle malá církev uznává, že se společnost mění a vyvíjí, že podstatná je láska, nikoli staré stereotypy.
Čtěte také
Ani evangelíci v tom ovšem nejsou jednotní, část z nich s žehnáním homosexuálům nesouhlasí, část duchovních s tím má problém a tvrdí: Neodpovídá to biblické zvěsti.
Na synodu vystoupila mladá dívka Ema a řekla: „To, o čem budete hlasovat, se mě osobně týká, jsem homosexuální. Tato církev byla jediná, která se mi v době, kdy jsem si svoji sexuální orientaci uvědomila, jevila jako bezpečný prostor. Teď je načase – možná trochu kostrbatě a nepřipraveně – říct lidem tam venku: ‚My o vás stojíme, tak pojďte k nám.‘ Tak to prosím pojďme udělat. Zkusme být odvážní...“ Tleskali jí. Odvážným se tleská.
Nakonec se evangelíci na synodu usnesli, že „žádný kazatel není povinen žehnat svazkům osob stejného pohlaví“. Demokraticky odmítli, aby k tomu byli faráři či farářky nuceni, když s tím mají problém, když s tím nesouhlasí. Pro žehnání hlasovalo 47 delegátů, 8 bylo proti, 5 se zdrželo. Vypadá to, že pokrok ani v církvi, v nositelce starých odkazů a tradic, nezastavíš.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
