Martin Fendrych: Pokrok ani v církvi nezastavíš

V Česku se delší dobu vede debata o „manželství pro všechny“, tedy i pro stejnopohlavní páry. Stát jim zatím nabízí jen „registrované partnerství“, které je s manželstvím nesrovnatelné. Ostatně, registrují se auta a motorky, ne svazky lidí, kteří spolu chtějí žít.

Čtěte také

Přestaňme lidi dělit na kategorie. Místo registrovaného partnerství schvalme rovné manželství, žádá Richterová

Manželství pro všechny budí vášně, mnoho praktikujících křesťanů tvrdí: Neumíme si představit, že by manžely byly dvě ženy, nebo dva muži. Nebo dokonce nějaké nebinární, genderově neurčené bytosti. Zajímavé, manželství by pro věřícího přece mělo být svazkem lásky. Celé křesťanství stojí na lásce, na bohu lásky, na oběti z lásky, na apelu: Milujte jedni druhé jako sebe sama. Jenomže co se ve společnosti mění 20 let, církvím obvykle trvá tak 200 let.

Překvapilo, když synod, tedy jakýsi „sjezd“, Českobratrské církve evangelické před týdnem odhlasoval, že „duchovní mohou žehnat svazkům osob stejného pohlaví, pokud o to požádají“. Opakuji, mohou jim žehnat, nikoli je oficiálně prohlásit za manžele, to, jak víme, u nás zatím nelze.

Zkusme být odvážní

Je to průlom. Požehnání má pro věřící zásadní duchovní význam: je to boží dar, být požehnaný znamená být v blízkém vztahu k Bohu a sám víru rozmnožovat a šířit. Evangelíkům přestává vadit, když spolu žijí lidé stejného pohlaví, tahle malá církev uznává, že se společnost mění a vyvíjí, že podstatná je láska, nikoli staré stereotypy.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Manželství pro všechny jako zbytečná kulturní válka? Ne, jde o rovná práva

Ani evangelíci v tom ovšem nejsou jednotní, část z nich s žehnáním homosexuálům nesouhlasí, část duchovních s tím má problém a tvrdí: Neodpovídá to biblické zvěsti.

Na synodu vystoupila mladá dívka Ema a řekla: „To, o čem budete hlasovat, se mě osobně týká, jsem homosexuální. Tato církev byla jediná, která se mi v době, kdy jsem si svoji sexuální orientaci uvědomila, jevila jako bezpečný prostor. Teď je načase – možná trochu kostrbatě a nepřipraveně – říct lidem tam venku: ‚My o vás stojíme, tak pojďte k nám.‘ Tak to prosím pojďme udělat. Zkusme být odvážní...“ Tleskali jí. Odvážným se tleská.

Martin Fendrych, novinář a spisovatel, bývalý politik|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Nakonec se evangelíci na synodu usnesli, že „žádný kazatel není povinen žehnat svazkům osob stejného pohlaví“. Demokraticky odmítli, aby k tomu byli faráři či farářky nuceni, když s tím mají problém, když s tím nesouhlasí. Pro žehnání hlasovalo 47 delegátů, 8 bylo proti, 5 se zdrželo. Vypadá to, že pokrok ani v církvi, v nositelce starých odkazů a tradic, nezastavíš.

Autor je komentátor Aktuálně.cz