Martin C. Putna: Je střední Evropa něčím výjimečná? Nebude se vám to líbit, ale není

11. květen 2018

Není to tak dávno, co byla česká veřejnost strašena nekontrolovatelnou vlnou uprchlíků. Nejčastějším argumentem odpůrců byly „přece ty naše křesťanské středoevropské hodnoty“, do kterých muslimové nepatří…

„Když tady někdo zvedne otázku křesťanských hodnot, co myslíte, že mu na to opáčím?“ ptá se literární historik Martin C. Putna a taky si odpovídá: „Může to být umírněná náboženská tolerance? Nebo hledání společných rysů v náboženstvích, která by dokázala vedle sebe žít? Přesně tak podle mne vypadají křesťanské hodnoty.“

Jsme „jen“ takoví pošťáci...

Je střední Evropa něčím výjimečná? „Asi se vám to nebude líbit, ale středoevropský koncept vlastně nikdy ničím výjimečný nebyl (a není). My nikdy nic zvláštního nevymysleli. Většina velkých myšlenek, literárních i architektonických uměleckých směrů přece přišla ze Západu. Osvícenství, reforma z Německa, antické modely z Itálie. I ten marxismus je ze Západu. My jsme ale národ, který přebírá, co vzniklo v Paříži nebo Londýně, a pak to předává dál na Východ. Zdá se vám to málo?“

Literárnímu historikovi nedávno vyšla nová kniha Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy. V ní rozebírá naše kulturní dějiny, spojené s Rakouskem-Uherskem. „Mělo to být jakési svědectví literárního historika, který se snaží vyznat ve svých kořenech. Vznikla z původně velmi nezávazných literárních toulek po Evropě, kde jsem přímo na místě četl literaturu, která tam patří. Mezitím ale autoritářství, kterého jsme svědky v Rusku a na Ukrajině, dorazilo až k nám. Mě to hrozně štve, protože až tak aktuální knihu jsem opravdu napsat nechtěl.“

I tady má historik odpověď: „To přece málo není a navíc je to velmi římské.“ Ti toho taky moc nevymysleli. „Literaturu, umění, architekturu, náboženství… to všechno měli od Řeků a sami vymysleli jen armádu a právo. Měli ale ten talent, své získané vědomosti dávat dál dalším národům. Všichni vlastně žijeme z původní řecké tradice. Německojazyční Rakušané jsou takoví Římané střední Evropy.“

Mapa Rakouska-Uherska

Praha je provincií

Nemáme taky podléhat velikášství, protože velkou část svých dějin opravdu sdílíme se zeměmi rozpadlého Rakouska-Uherska, tedy s národy kolem nás. Hlavní středoevropské město je ale stále Vídeň. A co naše metropole?

Nepropadejme falešným iluzím. Praha je (a byla) v středoevropském měřítku pořád jen provincií.
Martin C. Putna, literární historik

Je pak novodobý koncept zemí, kterým říkáme Visegrádská čtyřka (V4), třeba v něčem nebezpečný? „Dnes se potkáváme s jeho zvláštní, perverzní podobou. To když se krajní pravice pokouší stavět země V4 proti Západu, když říká, že jsme chytřejší a máme větší zkušenosti. Ale houbeles…“

K podobným tvrzením se ale uchylujeme hlavně „když nám teče do bot“. Podle historika to chvíli fungovalo, ale čas konce 80. let je už dávno fuč.

autoři: Vladimír Kroc , lup | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.