Martin C. Putna: Volám odpovědné politiky, aby tuto zemi zbavili Miloše Zemana

Martin C. Putna
Martin C. Putna
Vysokoškolský profesor Martin C. Putna na sebe upoutal větší pozornost, než se podařilo jiným. Mimo jiné tím, že ho prezident Zeman profesorem jmenovat nechtěl – dekret dostal od tehdejšího ministra školství Petra Fialy. Literární historik, kritik, překladatel a pedagog, ale i zpěvák, kritik současného i minulého prezidenta a Putinova Ruska – to vše je Martin C. Putna.

Skutečnost, že mu prezident Miloš Zeman nechtěl dát profesorský dekret, je pro něj marginální epizodou, ke které ale někteří stále cítí potřebu se vracet. Dodává, že loni došlo k nejmenování dalších tří profesorů, ale jejich jména si dnes už téměř nikdo nepamatuje.

Vůči prezidentu Zemanovi si nebral servítky: „Člověk, který pracuje proti zájmům této země, který má být souzen za velezradu, kterou den za dnem podniká, tak co ten člověk říká, je úplně lhostejné. Já znovu volám, jako jsem to volal mnohokrát – odpovědné politiky, aby tuto zemi zbavili tohoto člověka, který jí škodí. Ale zdá se, že nemáme dost statečných politiků.“

Evropa mezi Skyllou a Charybdou

V další části rozhovoru s Barborou Tachecí rozvádí Putna paralelu současné doby a 30. let minulého století. „Tehdy jako by celá Evropa byla znuděna, znavena, znechucena z demokracie a začala volat po rychlých řešeních a silných vůdcích. A když člověk sledoval mapu Evropy tehdejší doby, viděl, že jednu zemi za druhou zachvacuje touha po takovémto vůdci, a ti vůdcové skutečně přicházejí a ta Evropa, která ve 20. letech byla většinou Evropou demokratických států, je v polovině 30. let Evropou, ve které už tvoří většinu státy autoritářské.“


Dokud byl ústředním tématem debaty posledních dvou let vztah Ruska, Ukrajiny a Evropy, bylo to blaženě jednoduché a jednoznačné: Rusko je agresor, který ukradl kus Ukrajiny, a kdo říká něco jiného, je ruský agent nebo hlupák. Teď jsme v situaci, kdy jednoduché řešení není. MARTIN C. PUTNA

Současná situace je podle něho komplikovaná. Není to jednoduchý boj dobra a zla, ale je to několik velkých sil, které se o Evropu pokoušejí. Pro ilustraci použil homérské přirovnání ke Skylle a Charybdě – tedy dvěma obludám, které zosobňují nebezpečné víry v Messinské úžině. „Tak jako se Evropa 30. let nacházela na jedné straně mezi Hitlerem a na druhé Stalinem, tak je současná Evropa na jedné straně ohrožována radikální podobou islámu a na druhé hnědnutím, tedy tou radikalizací, odporem ke svobodnému, liberálnímu a demokratickému řádu a voláním po silných vůdcích,“ vysvětluje Putna.

Chuť vstoupit sám do politiky ale Martin C. Putna nemá – a to i proto, že se nechce prát o ničí přízeň. Své studenty se snaží vést k tomu, aby si na přednášená témata udělali vlastní názor, a přiznává, že když s ním diskutují studenti, kteří mají na věc jiný názor, je to pro něho obohacující.

Jakou roli hraje v jeho životě víra? Co si myslí o české katolické církvi? Myslí si, že volby v USA vyhraje Donald Trump? Poslechněte si celý rozhovor s profesorem Martinem C. Putnou.