Marie Terezie je v novém snímku pitomá a naivní holka, ne panovnice, hodnotí kritik

4. leden 2018
Andreas Moeller: Arcivévodkyně Marie Terezie ve věku jedenácti let

Dávno předtím, než zavedla povinnou školní docházku a stala se majestátní ženou ze všeobecně známých podobenek, byla Marie Terezie mladou dívkou s úplně jinými problémy. Právě v roli tvrdohlavé a lehce naivní princezny ji vidí dvoudílný snímek, který podle scénáře Mirky Zlatníkové natočil rumunský režisér Robert Dornhelm. Společný televizní projekt zemí bývalého mocnářství zaznamenal divácký ohlas v Rakousku, na Slovensku i v Česku. Jak se na televizní Marii Terezii dívají recenzent a historik?

Filmový publicista Martin Svoboda označuje dvoudílný snímek za melodrama. „To je možná problém. Od diváka se chce, aby došel k obrazu rozhodné panovnice, která byla ze začátku možná trošku vrtošivá, ale nakonec se našla a stala se velkolepou panovnicí. Místo toho vidíme sex, intriky a pitomou, naivní holku, která najednou začne máchat mečem a je důležitá,” říká.

„Hodně jsem to srovnával s Marií Antoinettou od Sofie Coppolové, ke které to hodně odkazuje. Snaha udělat stylizovaný melodramatický film je na jednu stranu chvályhodná, opět se to ale nehodí k tématu,” myslí si Svoboda.


Přenést historicky korektní tvar do srozumitelné formy pro diváka, který nemá historické školení, je náročné.Jaroslav Pinkas

Téma ženské panovnice

Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslava Pinkase není cílem režisérů historických filmů zalíbit se historikům, ale spíše divákům. „Přenést historicky korektní tvar do srozumitelné formy pro diváka, který nemá historické školení, je náročné. Možné to ale je,” říká historik, podle kterého se to v případě snímku Marie Terezie příliš nepovedlo.

I ti nejlepší herci přehrávají, i ty nejzajímavější motivy se ztrácejí. Režisér kupí jeden načančaný obraz na druhý, scénář nemá pevnou půdu pod nohama, píše Svoboda v recenzi na Aktuálně.cz.

„Je tam několik motivů, které samy o sobě mohly fungovat jako vynikající dvojfilm, například vztah Marie Terezie s Evženem Savojským. Nosné téma by bylo, obzvlášť v dnešní době, téma ženské panovnice. Všechno to je v Marii Terezii naznačeno, ale není to uděláno šťastně,” tvrdí publicista.

Kostýmní podívaná

V Rakousku mají k císařovně jiný vztah než v Čechách, svůj pohled mají jistě i Maďaři a Slováci. Podle historika Pinkase mají občané zemí jiný vztah k celé habsburské monarchii. „Například bych jmenoval fenomenální historickou práci pod vedením Iva Cermana Habsburkové, která vyšla minulý rok a přináší odborný, ale také čtivý obraz, který je pozitivní,” říká Pinkas.


Snaha udělat stylizovaný melodramatický film je na jednu stranu chvályhodná, opět se to ale nehodí k tématu.Martin Svoboda

„Je otázkou, jak dlouho bude trvat, než se tento obrat prosadí do historické paměti. V novém filmu o Marii Terezii není,” podotýká.

„Abychom ale neříkali jen ošklivé věci, jednu zásadní bych ocenil. Snímek vykračuje z českého národního rámce. Tím je tu celá habsburská monarchie, která je představena jako sympatický projekt, stojící za obranu,” poukazuje Pinkas, který si ale není jistý, zda snímek divákům přibližuje dobu vlády Marie Terezie.

„Je to velkolepá kostýmní podívaná, ale je to spíše romantické melodrama, než že by to přibližovalo atmosféru doznívajícího baroka a éry před nástupem osvícenství,” myslí si historik.

autor:Jan Burda