Marek Hudema: Historické paralely války na Ukrajině
Fronta na Ukrajině se téměř nehýbe. Zato však rostou počty mrtvých a zraněných. Obě strany mají prostředky, jak zastavit postup nepřítele složitými systémy zákopů, minovými poli a přesným bombardováním vojsk koncentrujících se k útoku.
Připomíná to první světovou válku, konstatoval nedávno v týdeníku The Economist náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. A rovnou dodal, že je potřeba nové techniky a invenčního použití té staré pro opětovné rozpohybování fronty.
Čtěte také
Mnozí z toho ovšem vyvodili, že je třeba začít jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, protože technika “zařídila”, stejně jako v první světové válce, převahu obrany nad útokem. A že další a další pokusy prorazit frontu povedou jen k masovému krveprolití podobnému jatkám první světové války.
Navíc tu je, jak přiznal i Zalužnyj, převaha Ruska v živé síle. I když Ukrajinci dostanou víc západní techniky, Moskva bude vždy mít víc vojáků. A tedy podle některých analytiků nakonec zvítězí. Pokud se s ní dřív Ukrajina nedohodne i za cenu velkých územních ústupků.
Něco na tom je. Vraťme se ale opět k paralele s první světovou válkou, byť to jako každé historické srovnání trochu kulhá. Když se podíváme na západní frontu za první světové války, opravdu se ji nikdy nikomu nepovedlo pořádně prorazit a přejít do vítězného útoku.
Čtěte také
Zároveň ale první světová válka bezpochyby skončila a to nikoliv patem či dohodou s agresorem, ale naopak porážkou těch, co ji začali. Tedy Německa a Rakouska-Uherska.
Tyto mocnosti byly poraženy, byť na jejich půdě nebyl jediný cizí voják. Téměř se totiž zhroutili ekonomicky a následně i sociálně. Zároveň na straně vítězů nestála ani země s největší živou bojovou silou, tedy Rusko. Tomu nebyla obří armáda nic platná v okamžiku, kdy nemělo ekonomiku, která by armádu uživila, a když lidé ztratili důvěru v ruských carský režim. Rusko zachvátila revoluce, a zhroutilo se.
Ekonomika a důvěra ve vlastní sílu
Co z toho plyne? V moderních konfliktech rozhoduje ekonomika a podstatnou roli hraje také důvěra ve vlastní sílu, v sílu politického zřízení své země. Pokud jde o víru ve vlastní síly a vlastní režim, tady není jasné, kdo má dnes navrch. Zda Ukrajina či Rusko.
Čtěte také
Zjišťovat nezávisle nálady obyvatel v Rusku je téměř nemožné a na Ukrajině obtížné. Pokud jde o ekonomickou sílu, tady je situace jasnější. Ukrajina je sice slabší než Rusko, ale za Kyjevem stojí celý západní svět, který hospodářsky snadno strčí Rusko do kapsy.
Je ale otázkou, jak dlouho Západu vydrží víra ve vítězství Kyjeva a hlavně ochota Ukrajinu podporovat.
Autor je komentátor Lidových novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.