Máme tradici spíše nemocných prezidentů, konstatuje politolog Pehe. Je zdraví kandidátů věc veřejná?
Někde je to jeden z klíčových faktorů prezidentských voleb. Zdravotní stav uchazečů se pečlivě zkoumá třeba ve Spojených státech. Zato v Česku byl dosud tabu. V letošní volbě se ale téma zvedlo – a to zejména kvůli pochybnostem o kondici stávající hlavy státu Miloše Zemana. Má být zdraví kandidátů veřejnou informací? A jak na tom byli zdravotně čeští prezidenti v minulosti?
„Česká republika a Československo má poměrně nepěknou tradici spíše nemocných prezidentů,“ odpovídá politolog Jiří Pehe. „Začalo to už Masarykem, který se dočkal určitého zbožštění a v pozdějším období byl dost nemocen, úřad už skoro nemohl vykonávat a nakonec také ze zdravotních důvodů odstoupil.“
„To samé se pak odehrálo u Edvarda Beneše, který byl také v roce 1948 už nemocen. Historikové dodnes řeší otázku, do jaké míry jeho slabost a nemoc přispěly k tomu, že se tak snadno podvolil komunistickému nátlaku, odvolal demokratické ministry a vydláždil cestu ke komunistickému puči.
Komunističtí prezidenti, to byla kapitola sama o sobě. Ti byli všichni nějakým způsobem nemocní, snad jen s výjimkou Antonína Novotného. Generál Svoboda byl odvolán kvůli zdravotnímu stavu, Gustáv Husák byl na konci prezidentství taky na pokraji sil,“ konstatuje Pehe a dodává, že ani Václav Havel nebyl po operaci plic na podzim 1997 v dobrém zdravotním stavu a v roce 1998 neměl znovu kandidovat. Fyzicky nejzdravějším prezidentem byl podle něho Václav Klaus.
Cukrovka, zvýšený krevní tlak
Téma zdraví je aktuální i v souvislosti s aktuální prezidentskou volbou, v níž proti sobě stojí prezident Miloš Zeman a bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš. Právě současná hlava státu dlouhodobě vyvrací spekulace o svém chatrném zdraví.
Těsně před prvním kolem volby pak vystoupila skupina jeho lékařů s ujištěním, že až na cukrovku a s ní související neuropatii je prezident v dobré kondici. To potvrdil šéf Zemanova lékařského konsilia Martin Holcát. Další lékař – onkolog Luboš Petruželka – zároveň odmítl spekulace, že by Zeman trpěl onkologickým onemocněním.
Vážnější zdravotní problémy podle svých slov nemá ani druhý kandidát, osmašedesátiletý Jiří Drahoš. „Mám zvýšený krevní tlak, takže beru nějaký běžný prášek na zvýšený tlak. Jinak netrpím žádnými zásadními neduhy. Sportuji, cvičím, snažím se běhat. Myslím si, že jsem ve formě, která je zcela přiměřená mému věku.“
Argument pro volbu?
Politolog Jiří Pehe se domnívá, že právě zdravotní stav kandidátů může být v následujících dnech jedním z důležitých faktorů, který ovlivní dosud nerozhodnuté voliče.
„Já myslím, že zdravotní stav může být dosti důležitým faktorem, protože mnoho lidí podporovalo Miloše Zemana coby silnou osobnost, člověka, který se jim jevil jako silný politik. A jeho zdravotní stav to poměrně dost přebíjí,“ myslí si Pehe.
Domnívá se také, že pro něho z toho důvodu může být riskantní sázka na televizní debaty: „Miloš Zeman vystupuje po celé republice, ale v podstatě je to kontrolovaný vzorek – obvykle publikum, které je s ním nějakým způsobem spřízněno, on je pohodlně usazen v křesle, kladou se mu jen takové otázky, které může vcelku pohodlně zodpovědět, ale tady to bude konfrontace a nebude tam možnost si oddechnout, takže to může ukázat, v jakém stavu Miloš Zeman skutečně je.“
Zdraví jako věc veřejná
To, že se z kondice hlavy státu stává v posledních letech předvolební téma, dokládá i skutečnost, že někteří kandidáti začali zveřejňovat své lékařské zprávy. Před rokem to po oznámení kandidatury udělal třeba Michal Horáček, který v prvním kole volby skončil čtvrtý. Lékařskou zprávu zveřejnil také další neúspěšný kandidát, Mirek Topolánek. Jiní uchazeči o Hrad to ale odmítli jako nedůstojné.
Je zdraví hlavy státu věcí veřejnou, anebo má i prezident v tomto ohledu právo na soukromí? „Jsem hluboce přesvědčen, že to je věc veřejná. Politik se stává veřejnou osobou, má vykonávat nějakou funkci, a pro tu funkci musí mít nějaké předpoklady. Myslím si, že veřejnost má právo to vědět,“ konstatuje odborník na lékařskou etiku Jan Payne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.