Malíř Otto Placht: V Latinské Americe jsem našel energii, která je mi blízká
„Mojí materiální základnou je Evropa a můj duchovní prostor otevírá jihoamerický prales. Jedno bez druhého nemůže existovat,“ říká malíř a výtvarník Otto Placht v pořadu Hovory.
„Co pro mě bylo nejvíc přitažlivé a inspirativní: když jsem viděl, že ve světě, o kterém se říká, že v něm žijí lidé bez historie a kultury a všechno tam probíhá v přítomném okamžiku a všechno rychle pomíjí, tak v tomto světě jsem našel výtvarný zdroj, který jako by žil s mojí duchovní silou a životní energií. Vnímal jsem to jako návaznost na můj výtvarný způsob projevu. Ale ne v indiánském umění, ale v té divoké energii, která je tam silná,“ vysvětluje malíř.
Rozkročený mezi Latinskou Amerikou a Evropou je už bezmála třicet let. „Člověk může přežít v pralese a nikam nezapadne. Nikdy nebudu jedním z pralesních lidí a nežiju ani v hlubinách pralesa, je to město,“ popisuje svůj život na jihu Ameriky Placht.
Poslechněte si celé Hovory o ayahuasce a výtvarném umění v Evropě.
Související
-
Současné umění mě až tak nezasahuje, rád žiju ve starém světě, přiznává malíř Špaňhel
Vždy mě zajímalo tradiční umění, to současné nějakým způsobem vnímám, ale až tak mě nezasahuje, prozrazuje o sobě akademický malíř Jakub Špaňhel.
-
Trvám na tom, že nemám žádnou identitu. Jsem Nikdo, říká ruský výtvarník Pivovarov
Ruský výtvarník Viktor Pivovarov odešel z rodné Moskvy do tehdejšího Československa za životní láskou. V Praze žije od roku 1982, jako český umělec se ale necítí.
-
Nejsem moc velká aktivistka, říká výtvarnice Bálková, která upozorňovala na obchod s orgány v Číně
„Jakýkoli druh znesvobodnění člověka mne nenechává chladnou,“ tvrdí autorka projektů Komunismus s pandí tváří nebo Kolotoč diktátorů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
