Mádlův film Vlny vzbudí na Slovensku zřejmě velmi silné reakce. Víc než u nás, myslí si producentka Kristl

Hlavní roli skutečné rozhlasové novinářky Věry Šťovíčkové hraje Táňa Pauhofová, ve snímku se objeví i novinářské osobnosti jako Luboš Dobrovský nebo Jiří Dienstbier.

Čtěte také

SOČR nahrává hudbu k novému filmu Jiřího Mádla – Vlny

„Naše slovenská producentka Wanda Adamík Hrycová očekává, že reakce na snímek budou velmi kontroverzní a silné,“ říká Kristl. To vzhledem k aktuální politické situaci na Slovensku.

„I proto se budeme snažit, aby se Vlny dostaly ke slovenskému divákovi v co nejširší míře. A uvidíme, jaké ty reakce nakonec budou. Asi to bude společnost polarizovat, u nás toto téma asi není v tuto chvíli až tak aktuální a drsné,“ myslí si.

Natáčení jako na vlnách

Zkušená producentka také prozrazuje, že se peníze na film sháněly těžce. „Bylo to náročné, stejně jako samotná produkce a výroba filmu. A potřebná energie a entuziasmus, který člověk potřebuje mít, taky u mne byla jako na houpačce. Pravda je, že jsem měla několik momentů, kdy jsem si říkala, jestli to má cenu v tom pokračovat – film se jmenuje Vlny a přesně tak to bylo i jeho natáčením: jednou nahoře, jednou dole.“

„Také si myslím, že je dobré a důležité mít vysoké cíle a vidět veliký obraz – také ale i ty nohy na zemi, a pak opatrně, krok za krokem pokračovat s opatrností.“

V jednu chvíli pak producentka věděla, že musejí filmaři vymyslet, jakým stylem natočit emotivně silné scény, ke slovu tak přišla umělá inteligence. 

„A tím, že je to historický film, resp. retro, je potřeba každou scénu, každý záběr přestrojit z dnešní doby do minulosti. Ono se to nezdá, ale jen sundat všechny satelity a cedule, vyměnit Český rozhlas za Československý rozhlas, atd., tak za každým tím krokem je práce mnoha lidí a je za tím i hodně energie a peněz,“ popisuje.

Čtěte také

Filmařina je dream job. Chtěl bych, aby se Vlny a další projekty staly masovkou, tvrdí Jiří Mádl

„Věděla jsem, že potřebujeme finance směřovat správným směrem, a ne, že si je vyplácáme na jednu velkou scénu, která asi stejně ve výsledku působila ,omezeně a v rámci rozpočtu‘. Proto jsme se do realizace pustili až v momentě, kdy jsme našli klíč, jak k tomu přistoupit, a to využít umělou inteligenci na obarvení archivních záběrů, stejně jako i ,oprav‘ nízké kvality některých historických záběrů tak, aby vypadal podobně, jak to, co natočíme dnes – a povedlo se.“

„Takže se divák může těšit, že ani nepozná, co je archivní záběr a co není. U některých záběrů je to jasné, ale u některých jsem se i já ve střižně ptala, jestli jsme to točili, nebo je to archiv,“ prozrazuje.

Natáčení filmu Vlny o rozhlase a roce 1968|foto:Michael Erhart, Český rozhlas

Jak ve filmu propojují minulost se současností? Měl na její lásku ke kinematografii vliv i fakt, že pradědeček Moniky Kristl byl Vlasta Burian? Poslechněte si celé Hovory Lenky Buriánkové.