Madeleine Albrightová: Pamatujte si, co je důležité pro tuto zemi, aby byla demokratická
Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová dnes vystoupila na Foru 2000. V podvečer podepisuje svou knihu Pražská zima, v níž vzpomíná na dětství v Československu.
V rozhovoru pro Rádio Česko a ČTK Albrightová nejprve reagovala na dotazy k českým volbám. Nechtěla komentovat aktuální vzestup KSČM v krajských volbách coby vnitropolitické téma.
V souvislosti s ním ale vyslovila názor, že i 23 let po listopadu 1989 je třeba připomínat kořeny novodobé české demokracie, o něž se zasloužil zakladatel Fora 2000, bývalý prezident Václav Havel:
„Lidé musí myslet na to, co udělal pro Českou republiku. Pamatovat si, co je pro tuto zemi důležité, aby byla demokratická,“ uvedla Madeleine Albrightová.
Obamovy omluvy
Do Prahy vlivná politička a podnikatelka přijela jen pár hodin po třetí debatě amerických prezidentských kandidátů Baracka Obamy a Mitta Romneyho.
Coby dlouholetá spolupracovnice Billa a Hillary Clintonových a jejich poradkyně v zahraničně-politických záležitostech zdůraznila klady Obamovy prezidentské éry.
Polemizovala s výroky Mitta Romneyho z televizního duelu o tom, že prezident Obama oslabil americkou vůdčí roli ve světě a že se příliš se omlouvá:
„To, co udělal Barack Obama, bylo nejlepší pro Ameriku a pro svět, je důležité hledat partnery a pomáhat jiným lidem,“ uvedla bývalá americká ministryně.
Romneyho politika
Podobně jako Barack Obama v televizním vystoupení i Madeleine Albrightová zpochybnila zahraničně politickou erudici republikánského prezidentského kandidáta:
„Je těžké o tom mluvit, když nejsem v Americe. Ale když jsem v Americe, tak říkám, že Mitt Romney neví nic o zahraniční politice,“ řekla Albrightová.
Z jejího pohledu by pokračování Obamova prezidentského působení pomohlo nejen Američanům, ale i světu jako celku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.