Maďarský nacistický diktátor Szálasi skončil po válce na oprátce
Před 75 lety, v březnu 1946, byl v Maďarsku popraven válečný zločinec Ferenc Szálasi. V posledních měsících druhé světové války stál v čele Maďarska, jako takzvaný vůdce národa. Jeho politická strana Šípových křížů se podílela na vyvražďování a deportacích maďarských židů.
Szálasi (1897-1946), profesí voják se zkušenostmi z první světové války, byl roku 1925 povolán do maďarského generálního štábu. Stále víc se ale zajímal o politiku.
V jeho úvahách se mísily vzpomínky na „velké Maďarsko“, zahrnující i etnické Maďary v sousedních státech, vypjatý antisemitismus, což v maďarských reáliích znamenalo ještě doplněný o nenávist k tamním cikánům, a sklony k autoritářství. Byl ovlivněn i nástupem Adolfa Hitlera k moci v roce 1933.
Szálasi se radikalizoval, musel opustit armádu a naplno se začal věnovat politice. Založil několik politických subjektů, které byly vždy zakázány a Szálasi nakonec uvězněn za antisemitskou propagandu a podrývání ústavního pořádku.
Po propuštění zformoval Maďarskou národně-socialistickou stranu, obdobu německé nacistické strany, kvůli jejímu znaku nazývanou také stranou Šípových křížů. Do roka po založení měla sto tisíc členů, ve volbách v květnu 1939 získala 31 z 259 křesel v parlamentu.
To vše se odehrávalo v době, kdy měl Maďarsko pevně v rukou Miklós Horthy. I ve válečných letech se zvyšovaly mzdy, Maďaři bojovali po boku Německa a připisovali si územní zisky.
Předseda vlády
Szálasi se sice snažil Horthyho „předjíždět zprava“, dlouho se mu to ale nedařilo. Jeho chvíle přišla na podzim 1944. To už i Horthy pochopil, že spojenectví s Německem bude po konci války Maďarsku na obtíž a chtěl vyjednávat se spojenci.
Maďarsko bylo okupováno německou armádou, Horthy zatčen – a předsedou vlády se stává Szálasi. Ve funkci se udržel 163 dní během kterých Šípové kříže pronásledovaly kohokoli s protiněmeckým smýšlením.
Čtěte také
Také povolají do zbraně proti Rudé armádě muže od 14 do 70 let, později dokonce i ženy. A přihlížejí Adolfem Eichmannem organizovaným deportacím židů do vyhlazovacích táborů.
Sám Szálasi postupně před Rudou armádou utekl na Západ, ale Američané ho 6. května 1945 dopadli nedaleko Salzburgu a předali Maďarům. Odsoudili ho k smrti, a to jako válečného zločince a před 75 lety, 12. března 1946, byl v Budapešti oběšen.
Příběhu nacionálně socialistického fanatika Ference Szálasiho je věnován další pořad z cyklu Portréty s historikem Janem Adamcem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
