Macron se bude dál snažit komunikovat s Putinem, k válce přispěly i státy NATO, míní politolog a exdiplomat Drulák

Většina Francouzů se podle něj totiž nedokázala ztotožnit s ani jedním z kandidátů a volební účast byla nejnižší za mnoho let. „Dochází zde k určitému odcizení mezi mezi politickou třídou a francouzskou společností,“ soudí bývalý velvyslanec v Paříži.

Čtěte také

Jacques Rupnik: Macron bude těžko hledat spojence napravo i nalevo. I proto sází na ekologické téma

V červnu zemi čekají parlamentní volby a Macron prý nemá vůbec jisté, že v nich získá jasnou většinu. „Myslím, že volby nebudou mít jasného vítěze. Očekávám, že se parlament rozdělí do několika politických proudů a bude otázkou velkého politického umění, zda se podaří vytvořit většinu, o níž by se prezident mohl opřít,“ upozorňuje.

Lze navíc očekávat, že v souvislosti s ekonomickými potížemi, které Francii a celou Evropu čekají, bude stoupat i sociální napětí ve francouzské společnosti, jenž Macron dosud nedokázal řešit.

„Macron rétorický ví, kde je problém, ale nedokáže ho řešit, protože v politice zastupuje zájmy Francie, které se daří. Velkých firem, vyšší středních tříd a velkokapitálu. A dělá politiku, která odpovídá těmto voličům, protože díky nim vítězí,“ poznamenává Drulák.

Páky na Putina

Válka na Ukrajině není podle diplomata ve Francii vnímána tak intenzivně jako například ve středo a východoevropských státech. Drulák očekává, že Macron po svém znovuzvolení nezmění svou dosavadní politiku a bude se i nadále pokoušet komunikovat s Ruskem.

Čtěte také

Ivan Štern: Podivný pacifismus německých sociálních demokratů

Zároveň ale poukazuje na to, že Francie nemá žádné větší páky na řešení konfliktu, na rozdíl od Německa, Spojených států nebo Číny. A pro roli zprostředkovatele jsou zase vhodnější země, které se těší důvěře obou stran konfliktu, jako je Izrael nebo Turecko.

Drulák v této souvislosti uvádí také nesmlouvavý postoj britského premiéra Borise Johnsona, který prý nenapomáhá k uklidnění konfliktu.

„Macron a Němci se pokoušejí najít nějaké řešení, ale nevidím, že by premiér Johnson hrál zodpovědnou hru. Jemu jde o to, aby ten konflikt spíše přetrvával, protože Velké Británii vlastně nevadí, když Rusko bude mít vázané své síly na Ukrajině. Ona není ekonomicky propojena s Ruskem a s východní Evropou jako zbytek kontinentu,“ srovnává.

Evropu sankce bolí

Drulák se domnívá, že ještě před ruskou invazí na Ukrajinu se Západ dostatečně nesnažil jednat s Ruskem o podle jeho názoru legitimních požadavcích, jako je otázka statutu Ukrajiny a jejího členství v NATO.

Čtěte také

Rozpoutání války na Ukrajině bylo pro dezinformátory šokem, shodují se analytici

„Odpovědnost je na více stranách. Samozřejmě Rusko se chovalo způsobem, který je neuvěřitelně brutální a hazardérský. To je mimo jakoukoliv pochybu. Na druhou stranu je také pravda, že Spojené státy a další státy NATO přispěly k tomu, že k té válce došlo,“ míní diplomat.

Evropské a americké či britské zájmy se prý ve vztahu k Ukrajině liší, protože tvrdé protiruské sankce zejména pro Německo a další středoevropské státy znamenají obrovské ekonomické náklady, které v zámoří nenesou.

„Jednota spočívá v tom, že ruské akce na Ukrajině všichni odsuzují a snaží se najít páku, jak Rusko přesvědčit a ekonomicky oslabit, aby tuto válku dále nevedlo. Ale problém je, že některé z těch států ty sankce oslabují a poškozují více než jiné,“ uzavírá.

Jakou roli hrály západní státy v rozpoutání války na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.