Karel Barták: Evropa na Ukrajině nebojuje, ale stále jasněji Kyjev podporuje

„My dodáváme zbraně, Rusové mrtvé vojáky. Obětí jsou Ukrajinci. Podporujeme je dodávkami zbraní, nechceme však, aby se válka rozšířila do dalších zemí,“ shrnul tento vysoký evropský činitel pozici sedmadvacítky.

A co si myslí o rozšířeném argumentu, sdíleném nejen proruskými weby, že Evropská unie dodávkami zbraní pro Ukrajinu vlastně válku prodlužuje a způsobuje další oběti? Nejde jen o to, aby válka rychle skončila; neméně důležité je i to, jak skončí, vysvětluje Borrell se vzácnou upřímností: „Prostě musíme Ukrajinu podporovat, a zároveň litovat, že válka pokračuje.“ Evropa si nepřeje, aby ruský agresor ovládl celou zemi, zmocnil se hlavního města, vyměnil vládu, vnutil své zákony. Naopak chce, aby byl zastaven, vytlačen k hranicím. Zatím se to Ukrajincům pozoruhodně daří. A dokud ruský prezident Putin nechce ani slyšet o jakémkoli spravedlivém jednání, bude evropská podpora Ukrajině pokračovat.

Sankce a zase sankce

Čtěte také

Petr Holub: Jak dlouho Rusko vydrží sankce

Evropská unie uvalila na Rusko zatím pět balíků sankcí, které však nepřiměly Kreml k zastavení agrese, ačkoli byly nejtvrdší, jaké kdy Unie vůči komu zavedla. Přesto váhá se spuštěním embarga na dovoz ruské ropy a ruského plynu.

Podle Borrella není momentálně na stole žádný návrh ohledně zákazu dovozu těchto energetických surovin, díky němuž Rusko inkasuje miliardy eur, které může investovat do ukrajinské války. Na stole jsou vedle koordinovaného útlumu dovozu ropy podle něj také cla, která by dovozce motivovala hledat zdroje jinde, nebo naopak zastropování cen, které by poškodilo ruské vývozce. Jednotlivé země EU samy dovoz ruské ropy omezují nebo zastavují – Německo vyhlásilo, že od konce roku už nedoveze ani litr.

O poznání optimističtěji se tváří česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která v rozhovoru pro server Politico předpověděla, že by se „sedmadvacítka“ mohla domluvit na koordinovaném útlumu dovozu ruské ropy do konce června, tedy ještě před startem českého předsednictví v EU.

Čtěte také

Karel Barták: Evropské země musí Ukrajinu rychle vyzbrojit, když už nechtějí zavést nejtvrdší sankce proti Rusku

Připomněla, že do té doby se ještě dvakrát sejde Evropská rada, tedy nejvyšší politikové všech členských zemí, kterým takové klíčové rozhodnutí přísluší. „Myslím si, že v příštích týdnech dojde k rozhodnutí o ruské ropě,“ řekla Hrdá, která několikrát týdně zasedá s velvyslanci ostatních členských států v coreperu, klíčovém orgánu EU, kde se takováto rozhodnutí předjednávají. Vysvětlila, že „ho musíme učinit rychle, pokud chceme, aby válka skončila“.

A co plyn

Průlom se naopak zatím nerýsuje na „plynové“ frontě – Borrell upozornil, že několik členských zemí jasně pohrozilo vetem jakéhokoli návrhu na embargo; ví se, že to byly alespoň Německo, Rakousko a Maďarsko. Na druhé straně se všechny vlády snaží horečně závislost na plynu snižovat a hledat dodavatele jinde – Evropa už nyní dováží po moři víc zkapalněného plynu, než kolik ho přitéká plynovody Gazpromu z Ruska, což je významný posun za pouhých několik měsíců. Celková nálada se mění a konsoliduje. „Mohou nás kritizovat, říkat, že se to mělo udělat už dávno. Dnes však to skutečné nebezpečí všichni vidíme. Všichni omezujeme spotřebu ruské energie a budeme v tom pokračovat,“ vyložil Borrell.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Po velikonoční přestávce se tak mašinérie EU dává opět do pohybu. A to s jediným cílem – pomoct Ukrajině vyhrát válku, jak v Kyjevě tento týden prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Po něm tam jel ještě španělský premiér Pedro Sanchez. Podle všeho si evropští politikové naléhavěji uvědomují, že po rozjezdu druhé ruské ofenzívy musí také přidat, aby ji pomohli zastavit.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu