Má irácký Kurdistán šanci na samostatnost?

Na světě žije nejméně 25 milionů Kurdů, kteří jsou jedním z nejpočetnějších národů bez vlastního státu, píše britský týdeník Economist.

Dvakrát měli ke splnění svého snu blízko – po 1. světové válce a rozpadu Osmanské říše jim vlastní stát slíbila smlouva ze Sèvres a po 2. světové válce existovala 10 měsíců Mahábádská republika na severozápadě dnešního Íránu.

Dnes je v podstatě nezávislá autonomní oblast Kurdů v Iráku s 6 miliony obyvatel, ale oficiálně samostatná není.

Vzkvétá už od roku 1991, kdy ji Západ začal chránit před iráckým diktátorem Saddámem Husajnem. Až přijde čas, zasluhuje si mezi nezávislými národy místo, soudí Economist.

Aby iráčtí Kurdové samostatnost získali, musí své přání stvrdit v referendu.

Čtěte také

Jejich stát se musí umět ubránit a musí slíbit, že nebude usilovat o vytvoření Velkého Kurdistánu připojením částí Turecka, Íránu a Sýrie, kde žije početné kurdské obyvatelstvo.

Musí jej uznat sousedé a musí se dohodnout s iráckou vládou, kudy povedou hranice.

Oblasti obývané Kurdy (mapa z roku 1992)

Ekonomiku mají Kurdové dobrou. Vyvážejí stále víc ropy a centrální vláda v Bagdádu konečně souhlasila, že si smějí ponechat značnou část zisku.

Kurdistán chce výhledově produkovat 800.000 barelů denně, což při dnešních cenách představuje 17 miliard dolarů ročně.

Demokracii už Kurdové mají, i když má drobné trhliny. Pořádají volby, mají parlament, řadu politických stran i nezávislá média.

Soudy jsou sice slabé, politikové mají feudální zvyklosti a občas pronásledují novináře a ani situace na poli lidských práv není dokonalá, ale i tak je Kurdistán demokratičtější než většina zemí regionu. Také je mnohem bezpečnější než zbytek Iráku.

Složitější je to se sousedy. Turecko a Írán jsou tradičně proti samostatnému Kurdistánu, který by odkrojil část Iráku, protože by to mohlo inspirovat i jejich kurdské menšiny.

Čtěte také

Přesto nastal v kurdské kauze pokrok. Sýrie bude proti Kurdistánu na iráckém území těžko protestovat a Írán zaujal pragmatický postoj.

I kontakty s Tureckem se v poslední době zlepšily, neboť turečtí Kurdové usilují spíše o autonomii než vlastní stát. Kdyby ji získali, Turecko by možná irácký Kurdistán uznalo.

„Dokud ale u bran Bagdádu vyjí maniaci Islámského státu, k rozvodu s Irákem dojít nemůže,“ soudí britský týdeník. Časem se však Kurdové odtrhnou a svůj stát vytvoří, uzavírá Economist.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: gzb
Spustit audio