Lupa už nestačí – místo činu se dnes zkoumá 3D skenerem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vytváření 3D modelu přezky vikingského opasku pomocí 3D skeneru

Snad v každé druhé televizní detektivce usvědčí pachatele titěrná stopa, nejčastěji spojená s analýzou DNA, kterou buď díky náhodě anebo nebývalé důslednosti objeví detektiv nebo policistka s dokonalým make-upem. To je sice umělecká licence, ale současní kriminalisté skutečně sbírají a analyzují čím dál menší stopy, což pomáhá ve vyšetřování mnoha násilných zločinů.

Jaké jsou nejmodernější metody zaznamenávání místa činu? „Hodně se v poslední době mluví o využití dronů a bezpilotních UAV systémů. My na katedře kriminalistiky využíváme trošku jiné metody, například 3D skenery a laserové skenery,“ říká v Ranním Plusu Zdeněk Marek z katedry kriminalistiky Policejní akademie ČR v Praze.

„Jedná se o přístroj, který se postaví na místo činu a ve velmi vysokém detailu až v milimetrové přesnosti dokáže oskenovat celý ten prostor ve 3D. Hlavní výhoda je, že ten výsledný sken je velmi ucelený, jedná se o zrychlení celého postupu ohledání, je hodně přesný a hlavně přehledný. Bez chyb policisty objektivně dokážeme zadokumentovat to místo,“ vyjmenovává hlavní výhody Marek.

Sken potom mohou využít nejen policisté, ale například i soudní znalci, státní zástupci anebo soudci, kteří nebyli na místě činu, ale pomocí 3D skenu si ho mohou projít alespoň virtuálně a udělat si o něm přehled.

V některých případech už byla tato metoda použita. „Například jsme skenovali dálnici D1 při vytlačení toho známého automobilu, nebo ta metoda byla použita i při případu Janoušek anebo konkrétně při nešťastném uhoření na pražském Hlavním nádraží - a potom se ukázalo, že to vlastně byla vražda,“ říká Zdeněk Marek a dodává, že spisové materiály ještě kriminalisté neopouští.